Kybernetické násilí
Většina novinářek čelí virtuálnímu obtěžování a výhrůžkám, tvrdí UNESCO

Naprostá většina žen, které pracují jako novinářky, byla vystavena různým formám kybernetického násilí. Vyplývá to z úryvku studie, kterou vypracovala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) společně s Mezinárodním centrem pro novináře (ICFJ). Obtěžování reportérek na internetu je podle nich jednou z nejvážnějších světových hrozeb pro svobodu tisku a přispívá k tomu, že tyto ženy čelí útokům i v off-line světě.

Téměř tři čtvrtiny dotazovaných novinářek se při své práci setkaly s obtěžováním na internetu. Téměř polovina z nich čelila nevyžádaným soukromým zprávám na sociálních sítích. Zkušenosti s výhrůžkami fyzickým násilím, včetně vyhrožování smrtí, uvedlo 25 procent redaktorek. Vyhrožování sexuálním násilím zažilo 18 procent dotazovaných. Až 13 procent žen se setkalo s hrozbou, že někdo ublíží jejich rodině či dětem.

Autoři zprávy vyzvali sociální sítě, aby změnily algoritmy, které podle jejich zjištění přispívají k nenávisti vůči ženám. Požadují také, aby pachatelé virtuálního násilí na základě pohlaví čelili postihům za své činy a aby vlády dělaly více pro řešení této "krize". Akademici hovořili se stovkami novinářek z nejméně 125 zemí.

Mezi respondentkami byla také oceňovaná investigativní novinářka deníků The Guardian a Observer Carole Cadwalladrová. Tato reportérka odhalila, jak osobní údaje patřící milionům uživatelů sociální sítě Facebook tajně shromažďovala britská poradenská firma Cambridge Analytica, a to převážně pro účely politické reklamy.

Analýza zjistila, že Cadwalladrová se od prosince 2019 do ledna 2021 stala terčem 10 400 útoků na internetu. Podle výzkumníků bylo virtuální obtěžování, kterému čelila, silně podmíněno jejím pohlavím a mělo za cíl "ponížit, znevážit a zdiskreditovat" novinářku na osobní i profesní úrovni. Cadwalladrová výzkumníkům sdělila, že "před několika sty lety by ji upálili na hranici". Nyní - jak řekla - je "národním boxovacím pytlem".

Zpráva rovněž mapuje, jak obtěžování a výhrůžky na internetu vedou k útokům v off-line světě. Připomíná vraždu mexické novinářky Maríi Eleny Ferralové, jež před zabitím upozornila na on-line šikanu, které ji vystavil syn starosty města Veracruz.

"Naše zpráva zjistila, že se teď nacházíme v krizovém bodě, pokud jde o míru násilí zaměřovaného na novinářky," řekla listu The Guardian Kalina Bontchevaová, která vedla britskou část studie. "Velká část žen, které se průzkumu zúčastnily, čelila on-line obtěžování. Britští politici tudíž nyní musejí přijmout naléhavá opatření, aby ochránili životy těch, kteří ve společnosti vykonávají tak důležité zaměstnání," dodala.

Britská část výzkumu zjistila, že virtuální obtěžování novinářek se často pojí s tématy, která rozdělují společnost, jako je například brexit nebo pandemie covidu-19.