Podivný experiment se odehrál roku 1948 v americkém Idahu. Lesníci odchytávali bobry v blízkosti lidských obydlí a deportovali je do divočiny. V krabicích je pak shazovali z letadla. Nyní se objevilo video, považované za ztracené.
Že by zvrácená logika "zabij bobra, zachráníš strom"? Vůbec ne. Naopak bylo pro hlodavce šetrnější a prý i méně stresující. Cílem bylo je dostat z civilizace, kde lidem způsobovali škody, do hustě zalesněných oblastí, kterým by naopak bobří hráze a kácení stromů prospěly. Jenže tam nevedly pořádné cesty. Napřed je zkoušeli přepravovat na mulách, ale ty se v bobří přítomnosti plašily. A taková cesta by zabrala mnohem více času; díky letadlu a padákům museli v přepravních krabicích chlupáčci strávit jen pár hodin.
Odvážný nápad dostal tehdy Elmo Heter z Idažského úřadu pro ryby a divokou zvěř. Napadlo ho, že po druhé světové válce zůstávají velké zásoby padáků; a tak se jal testovat různá řešení. Původně plánoval, že bude bedna rozkousatelná, aby se bobři po přistání sami vypustili - ale hrozilo, že budou hlodat už v letadle. Nakonec zkonstruoval bedýnku, která se po dopadu sama otevřela.
Napřed ji vyzkoušel nanečisto, pak si našel živého kaskadéra. Postaršího pokusného bobra Heter pojmenoval Geronimo. Jméno legendárního náčelníka Apačů totiž křičeli a dodnes křičí paragáni při seskoku. Chlupáč absolvoval řadu seskoků a nevypadal nadmíru stresovaně, když ho okamžitě zase odchytili, vrátili do piksly a pokus opakovali. "Chudák nakonec rezignoval, a sotva jsme se k němu přiblížili, vrátil se sám do bedny, připraven k dalšímu vzletu," popisoval Heter v pozdější zprávě.
Geronimo za to dostal patřičnou odměnu. "Poslali ho do jeho vlastního kousku ráje, se třemi fešnými mladými bobřicemi," dodává Steve Liebenthal, který pro úřad pracuje dnes. Ještě na stará kolena založil paragánský veterán prosperující bobří kolonii.
Celkem takto lesníci shodili 76 bobrů, v každé bedně dva, pokud možno stejně těžké. Jeden z nich to nepřežil. Překousal totiž provazy a v letu, asi třicet metrů nad zemí, přelezl na vrch bedny a skočil.
"Úspory v lidské práci i v úmrtnosti zvířat jsou evidentní. Poměry pohlaví se zachovaly. Bobři jsou zdravější a v lepší kondici pro založení kolonie," konstatoval ve své zprávě úspěch Elmo Heter. I když se jeho metoda použila jen v omezeném rozsahu a dál se bobři převážejí konvenčními způsoby, vzpomínají na něj jeho dnešní kolegové s obdivem.