Pranýř on-line
Vím, co jsi zač. Švédové mají přístup k rozsudkům soudů

Měl váš nový podnájemník trestní opletačky kvůli dluhům? Byla vaše nová kolegyně v práci soudně trestaná? Měl někdo ve vašem okolí něco se soudy? Ve Švédsku si lze od tohoto týdne zjistit takové citlivé věci velmi snadno. Stačí jen zaplatit nevelký obnos jedné webové stránce.

Vlastně už ani to není nutné, neboť dva dny po rozjetí webu Lexbase stránky někdo hacknul a v osobních datech více než sto tisíců lidí se mohl přehrabávat kde kdo.

Snadněji to nejde. Stačí zadat jméno, příjmení, osobní číslo nebo bydliště, a už vám hledač nabídne seznamy osob, které jsou zmíněny v rozsudcích soudů. Pro geografickou přehlednost si lze otevřít i mapu, na níž jsou barevně označena bydliště skutečných nebo domnělých kriminálníků.

Závažným nedostatkem této služby totiž je, že pokud nezaplatíte v přepočtu 470 korun, nedozvíte se, že soud s osobou, o kterou se zajímáte, skončil jejím osvobozením, zproštěním viny.

Nová internetová vyhledávací služba nejen že během prvních tří dnů svého fungování přilákala kolem tří milionů zvědavců, ale současně ve společnosti vyvolala bouři rozhořčení.

Kritici hovoří o porušování ochrany dat, šíření chybných informací a o veřejném pranýřování a zostuzování nevinných. Jak šokující se ale nový web může mnohým zdát, tak obtížné pro ochránce dat je proti němu něco účinného podniknout.

Skrze rozsudky se lze dopátrat i jmen a dalších údajů obětí.

Problémem pro ochránce dat je, že v této severské zemi se více než jinde prosazuje transparentnost, která je už ústavě z rok 1766. Občan má právo nahlédnout do aktů a dokumentů úřadů. Mezi ně patří i soudní verdikty. Každý, kdo se o ně zajímá, získá přístup ke kompletním a neanonymizovaným soudním dokumentům. Jejich kopie si lze nechat poslat poštou nebo e-mailem.

Princip veřejného má přednost před zákonem o ochraně osobních dat. Z tohoto pohledu je nová služba Lexbase legální.

Je jen o něco modernější než dosavadní postupy. Toť vše.

Ze stejného důvodu nemůžou švédské úřady nic dělat s tím, když nejrůznější firmy kupčí s daty svých zákazníků.

Že to ale s Lexbase nebude tak snadné, zažil hned i její spoluvlastník a mluvčí Pontus Ljunggren, který, prý včetně své rodiny, obdržel výhrůžky smrtí.

Aby šlo Lexbase zakázat, musela by se změnit ústava. To je ale velmi nepravděpodobné. Jako další nátlakový prostředek se nabízí žaloby pokud možno co nejvíce lidí proti Lexbase. Pro její provozovatele by to mohlo začít být tak drahé, že by nad ní raději udělali amen.