Masakr v Afghánistánu
Vraždícího vojáka zachytily kamery, když se vzdával

Amerického vojáka, který v neděli zastřelil 16 afghánských civilistů, se podařilo zachytit na videonahrávce. Voják na ní kráčí ke své základně a dává ruce vzhůru, aby se vzdal. V úterý pozdě večer to sdělil afghánský činitel, který prý záznam viděl.

Videonahrávku pořídil hlídkovací balon, který filmuje oblast kolem základny. Video prý ukazuje vojáka v americké uniformě, jak se přibližuje k jižní bráně základny. V ruce má zbraň, kterou zakrývá tradiční afghánský šátek. Přehoz pak sundá, položí zbraň na zem a zvedne ruce na znamení, že se vzdává.

Americké úřady podle něj video přehrály afghánským činitelům jako důkaz toho, že do masakru v jihoafghánské provincii Kandahár byl zapojen jediný pachatel.

Jeden z příslušníků americké armády v neděli opustil základnu a postřílel ve třech různých domech v okrese Pandžvaj 16 civilistů, mezi nimi devět dětí a tři ženy. Jejich těla poté spálil.

Prezident Hamíd Karzáí do míst tragédie v úterý vyslal delegaci, která má incident vyšetřit. Někteří vesničané afghánské delegaci sdělili, že masakru se účastnili nejméně dva vojáci. Také afghánští činitelé naznačovali, že do střelby byl zapojen více než jeden střelec.

Stáhnou se Američané rychleji?

Deník The New York Times uvedl, že Washington po masakru zvažuje rychlejší stažení svých sil z této asijské země. Do země ve středu neočekávaně na dvoudenní návštěvu přijel americký ministr obrany Leon Panetta. Má jednat s tamními americkými jednotkami.

Deník v úterý napsal, že do roku 2013 by tak oproti původním plánům z Afghánistánu mohlo odejít o 20 tisíc vojáků více. Prezident Barack Obama i Pentagon nicméně zatím uváděli, že incident nebude mít na strategii spojenců v zemi vliv.

O rychlejším stahování se podle NYT v Bílém domě diskutuje už několik týdnů. V americké administrativě již od nedávného násilí v zemi způsobeného spálením několika výtisků koránu na americké základně v Bagrámu sílí názor, že konflikt dosáhl bodu, kdy zápory převažují nad klady.

Válkou v Afghánistánu reagovaly Spojené státy v roce 2001 na neochotu hnutí Taliban vydat předáky teroristické organizace al-Kajda podezřelé z přípravy útoků na USA z 11. září téhož roku. Nyní jde o nejdelší konflikt v americké historii. Obama jej označil za válku z nutnosti a po nástupu do funkce značně zesílil americké vojenské úsilí jak v Afghánistánu, tak v sousedním Pákistánu.

Současný šéf Bílého domu také naplánoval konec postupného stahování spojeneckých sil ze země, a to na závěr roku 2014. Američané v současnosti v Afghánistánu mají 90 tisíc vojáků. Do letošního září by se jich mělo stáhnout 22 tisíc. O podobě a tempu dalšího stahování zatím Spojené státy nerozhodly.