Wolfowitz: <span>Protiraketový deštník</span> nám pomůže v obraně

Protiraketová obrana, jejíž součástí by mohl být americký radar v Brdech, by měla pomoci snížit počet jaderných zbraní ve světě. Myslí si to bývalý šéf Světové banky a někdejší náměstek ministra obrany USA Paul Wolfowitz.

Podle něj totiž protiraketový deštník zmenšuje strach z toho, že si "někdo" pár jaderných zbraní ponechá a uschová. Wolfowitz, který je jedním z hostů konference Forum 2000, si myslí, že díky protiraketovému deštníku se bude možné proti nukleární hrozbě účinně bránit.

Wolfowitz uvedl, že protiraketový systém je čistě obranné zařízení. "Někteří lidé si myslí, že protiraketová obrana je sama jadernou zbraní, což samozřejmě není," řekl důrazně Wolfowitz. Myslí si, že redukce jaderných zbraní by ve světě měla jít rychlejším tempem. "Důvody, proč jsme vyvinuli síly, které máme, byly unikátní kvůli podmínkám studené války," řekl.

Podmínky studené války se však nyní změnily. "Největší rozdíl je v tom, že nyní můžeme čelit hrozbě jaderných zbraní v rukou teroristů," dodal. Lékem na případné nebezpečí by podle něj měla být právě snaha počet nukleárních zbraní redukovat. "Nikoliv však jednostranně. Každý se musí podílet," konstatoval.

Wolfowitz se delší dobu podílel na formování americké zahraniční a obranné politiky. Byl například pravou rukou amerického prezidenta George Bushe při přípravách iráckého tažení. Letos musel opustit křeslo šéfa Světové banky. Wolfowitz oznámil rezignaci 17. května po obvinění, že své přítelkyni zajistil v bance nadstandardní kariérový postup.

V současnosti působí v organizaci American Enterprise Institute (AEI), kde se zaměřuje především na rozvojové otázky. Jeho dnešní příspěvek na konferenci se týkal Afriky. Wolfowitz řekl, že peníze nejsou jediným lékem na situaci na tomto kontinentu. Podle něj se totiž často může stát, že některé státy darované peníze zneužijí. "Je třeba více pomoci, ale měla by být opatrněji zacílena," dodal.

Za důležitější než finanční dotace pro rozvoj Afriky považuje zlepšení obchodní výměny s rozvinutými státy, která může zemím na kontinentu zlepšit ekonomickou situaci. Podle něj je totiž chyba, že některé africké země nemůžou vyvážet na Západ svoje zemědělské produkty. "Burkina Faso, u níž 70 procent příjmů pochází z bavlny, nemůže do USA bavlnu vyvážet. To je opravdu špatně," zdůraznil Wolfowitz.

Do Prahy zavítal již několikrát. Poprvé tu byl na začátku devadesátých let, kdy se zúčastnil konference NATO a Varšavské smlouvy.

Africké země neměly na Wolfowitze během jeho působení ve Světové bance jednoznačný názor. Některé vlády ho chválily, jiné ho ale nehodnotily příliš kladně kvůli údajně až příliš tvrdému postoji. Kritici v afrických zemích Wolfowitzovi nakonec připomněli, že nemůže Afriku učit boji s korupcí, když sám zařídil výhody své přítelkyni.

Ilustrační foto: archiv