Líbila se vám komedie Kokosy na sněhu? Parta sprinterů z Jamajky se nekvalifikuje na letní olympiádu, tak to zkusí s bobem na zimní. A co je nejlepší, zakládá se na skutečné zkušenosti jamajského týmu. Německá mediální agentura se rozhodla příběh okopírovat: na zimní olympiádu chce vyslat sáňkaře z tichomořského státečku Tonga. Reklamní čachry sice vyšly najevo, ale Bruno Banani má skutečně šanci se do Soči kvalifikovat.
Představitelé německého výrobce spodního prádla byli nadšeni, když se dozvěděli o dojemném příběhu pacifického sportovce, který sebral odvahu reprezentovat na zimní olympiádě své království, které nikdy nevidělo sníh. Hlavně proto, že se jmenoval stejně jako jejich firma, a tak byla sponzorská dohoda na světě a Bruno propagoval kolekci pánských triček, trenýrek a podvlékaček Coconut Power. Že prý ji inspiruje Brunova kokosová síla, neboť právě kokosy vypěstované jeho otcem jsou zdrojem jeho sportovních úspěchů. Potud alespoň story, kterou prezentovala marketingová agentura Makai z Lipska.
Pravdou je, že nynější Bruno Banani se před dvěma a půl lety přihlásil do konkursu, který hledal sáňkaře. Princezna Salote Mafile'o Pilolevu Tuita prý chtěla vidět některého svého poddaného na zimní olympiádě a ukázat světu, že obyvatelé tropické Tongy si poradí i s ledem (totiž s větším množstvím, než je potřeba na plážový koktejl), ve skutečnosti však za inzerátem stála agentura Makai.
Uspěl jedenadvacetiletý student počítačových technologií Fuahea Semi, jinak též ragbista (jako je ostatně v celém regionu obvyklé). "Nevím, proč vybrali zrovna saně - ten nejrychlejší, nejnebezpečnější sport," šprýmoval Banani. Sáňkaři dosahují i stopadesátikilometrových rychlostí a chrání je toliko přilba. "Řekl jsem si, proč ne, prostě to zkusím. A oni mě vybrali, tak jsem tady, na saních."
První pozornost médií získal svými aspiracemi na světových soutěžích ještě pod pravým jménem, než mu agentura u úřadů zařídila pas na lépe znějící pseudonym. Pod ním teď figuruje na oficiálních dokumentech sáňkařských a olympijských organizací a své pravé jméno zapírá, píše kanadský deník Vancouver Sun.
"Chtěli jsme světu ukázat, že máme dobré nápady," řekl Spiegelu Mathias Isle, jeden z představitelů agentury Makai. Podle deníku The Local není jisté, jestli si celou pohádku agentura vymyslela na vlastní pěst, nebo o plánu firma Bruno Banani věděla dopředu; její šéf Jan Jassner to popírá. Ale co je nejlepší, sáňkování Brunovi celkem jde. Díky štědré nabídce trénuje s německými šampiony, kteří s přehledem kralují olympijským statistikám. Kolegové ho chválí, že zvládá nejen sáňky, ale také ho naučili kopanou.
Na olympiádu ve Vancouveru roku 2010 se sice nekvalifikoval, ale teď už si z americko-pacifického šampionátu v Calgary v prosinci přivezl bronzovou medaili a rovněž se kvalifikoval na mistrovství světa. Hlavním cílem je ale dostat se na zimní olympiádu v ruské Soči za dva roky. Ať už s jakýmkoli jménem.
À propos, závodníkův otec nepěstuje kokos, ale maniok.
