Z <span>Turka</span> na Angličana. V. díl

Zahraničí
6. 2. 2010 08:45
Beduínští hudebníci a zpěváci.
Beduínští hudebníci a zpěváci.

Beduínští hudebníci a zpěváci.Osmanští Turci beduíny v centrální Arábii na uzdě neudrželi a Saúdové obnovili vahhábitský stát. V Arábii se k velké nelibosti slábnoucích sultánů objevili Angličané.

Všechny Saúdy však osmanští Turci roku 1818 ve vesmíru arabských pouští nedohonili. Vzdorovali prastrýc posledního z imámů zaniklé první saúdské říše Abdalláha Turkí ibn Abdalláh (tehdy měl 63 let a jeho otcem byl bratr imáma Abdal Azíze) a jeho syn Fajsal. Saúdové uspěli v interních sporech a bitkách o moc nad střední Arábií.

Turkí uznal nadvládu Turků (v Arábii se slova "Turek" používalo a používá též jako "Pěkný") a ti mu za roční tribut dali pokoj v domácích rozbrojích.

Roku 1820 byl uznán za imáma vahhábitů a s pomocí spřátelených beduínských kmenů se postavil egyptskotureckým vojákům. Roku 1824 se zmocnil rijádské oázy, která se pak stala namísto rozvalené Dar´íje centrem nového saúdského státu.

Podle oficiální saúdské historiografie trval do roku 1891.

Přístav v jihoirácké Basře kolem roku 1910.Prsy a velbloudi

Turkí sice ustál vzpouru uvnitř vlastní rodiny, ale na jaře roku 1834 byl zavražděn jistým příbuzným jménem Mušarí. Zavčas ovšem kmenové náčelníky zavázal přísahou v nástupnictví svého syna Fajsala ibn Turkí Ál Saúd.

Jako epizodu z války s Turky uvádí cestovatel Alois Musil (o něm později) příběh Arabky Álije, která po porážce od Ibráhímových Turků roku 1820, kdy muži už z boje utíkali, vlezla v čele ostatních žen na velbloudy, načež ženy rozhalily šat na prsou a donutily prchající muže, aby se vrátili. Arabové slavně zvítězili, Álija padla.

První tři díly seriálu o arabském světě ZDE

I takové příběhy se odehrávaly mezi mohamedánskými beduíny...

Basra a její přístav dnešních dnů.Turci zřídili v Basře pevnost. Vládli kraji u bažinatého ústí obou mezopotamských toků sice již od roku 1668, ale po likvidaci beduínského nepřítele v roce 1818 se zviditelňoval další, mnohem silnější, evropský.

Ten byl ovšem z turecké expanze také nervózní a nehodlal se arabské šance pustit. Britové uzavřeli řadu protektorátních smluv v Zálivu a roku 1839 se uchytili na jihu poloostrova v Adenu. Arábie od té doby až do poloviny dvacátého století zůstala pod neustálých britským tlakem.

Egypt a Arábie

První britské zastoupení v Basře bylo ostatně již od roku 1639. V Bagdádu udržovali rezidenturu od roku francouzské revoluce. Před domem britského zástupce na Tigridu kotvil od roku 1820 bojový člun s britskou vlajkou, prý aby chránil šíitské poutníky z Britské Indie do jejich jihoiráckých svatých míst v Nadžafu a Karbaly.

Turečtí pohraničníci. Snímek z roku 1910.Od roku 1852 vyplácel Londýn jménem vládce v severoindickém knížectví Avadhu (Oudh; zhruba třetina dnešního spolkového státu Uttarpradéš) měsíčně deset tisíc liber strážcům svatyní v obou městech. Přepravní firma Lynch Bros. získala roku 1861 od turecké vlády právo na zřízení paroplavby z Basry do Bagdádu.

Po samostatnosti toužící sultánův guvernér Egypta a Súdánu v letech 1805-1848 Mehmet Alí, rodilý Albánec a zakladatel dynastie, která vládla pod pyramidami do roku 1952, nebyl populární ani v Londýně, natož v Istanbulu u sultána, Mahmudova syna Abdülmecida I. (vládl v letech 1839-1861).

Mehmet Alí Paša (arab. Muhammad Alí Bášá), který jako poručík válčil roku 1799 proti Napoleonovým jednotkám v Egyptě, se postavil i sultánovi a ovládl na čas Sýrii. Anglie, Rusko, Rakousko a Prusko se ale postavily za sultána a Mehmet Alí musel roku 1840 ustoupit (byl to mimo jiné také rok, kdy se stal Nový Zéland britským územím).

Jízdní velbloud pro ženy.Mehmet Alí vyklidil pozice v Arábii a Sýrii, musel zničit loďstvo a zůstal prostým válim-správce Egypta, nicméně dědičným.

Na plnou nezávislost čekala arabská země na Nilu ještě dlouho. Británie měla vojáky v Egyptě od roku 1882 a po vyhlášení války Turecku roku 1914 jí vnutila protektorátní smlouvu.

Britové v ní uznali Egypt za nezávislé království pod Fuadem I. z dynastie Mehmeta Alího roku 1922, ovšem při zachování anglických základen v zemi (vyklizeny až roku 1956; téhož roku zanikla společná angloegyptská správa Súdánu, která trvala od roku 1889).

Šammarové na scéně

Mehmet Alí však Fajsala ibn Turkí Ál Saúd za vládce nad beduíny Arábie neuznal a poslal proti němu svého pretendenta drženého v káhirském zajetí, Chálida ibn Saúda. Egyptští vojáci opět přemohli Araby. Po zradě svých beduínských spojenců se Fajsal roku 1838 vzdal a byl internován v Káhiře.

Mezikmenové války v Nadždu pokračovaly. Fajsal roku 1843 z Egypta uprchl a vládce z druhé větve Saúdů vyhnal. Měl oporu v Abdalláhovi ibn Rášidovi z Há´ilu (Hájelu) z velkého kmenového svazu Šammarů, jehož syn Talál se oženil s Fajsalovou dcerou a jako tributární vládce Saúdů kontroloval severní Arábii.

Britské jednotky v Egyptě roku 1882.


V prosinci 1865 Fajsal, který rozšířil moc vahhábitů do Ománu, Bahrajnu i Kataru, téměř slepý zemřel. Jeho syn a nástupce Abdalláh ibn Fajsal měl život krušný. Jako první ze Saúdů se dostal do křížku s Brity a uznal jejich nadvládu nad Pirátským pobřežím, kde měli s místními šejky řadu protektorátních smluv.

Z Pirátského pobřeží se staly Smluvní šejcháty (Trucial sheikhdoms) a po ukončení protektorátních smluv od prosince 1971 Spojené arabské emiráty (o tom v seriálu později).


Foto: Profimedia,  Alois Musil, Tajemná Amra, Praha 1932 a František Klement, Z ovzduší haremů a pouští, Praha 1909

Autor: - lgtt -

Další čtení

V Indii ve 114 letech zemřel nejstarší maratonec na světě, srazilo ho auto

Zahraničí
15. 7. 2025
ilustrační foto

Zaskočená Moskva? Asi už začínají brát Trumpa vážně, ale válku neskončí

Zahraničí
15. 7. 2025
Kreml, srdce Moskvy, patrně bude brzy v dostřelu

Trump se zeptal Zelenského, jestli může Ukrajina udeřit až v Moskvě. Ten potvrdil

Zahraničí
15. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ