Ženy v politice: téměř 90 zemí mělo nebo má ženu v čele státu či vlády

Zahraničí
21. 7. 2020 06:58
Srílanská politička Sirimávó Bandáranájaková, bývalá předsedkyně vlády a první žena na světě v této funkci.
Srílanská politička Sirimávó Bandáranájaková, bývalá předsedkyně vlády a první žena na světě v této funkci.

Před šedesáti lety byla jako první žena na světě do funkce předsedkyně vlády jmenována srílanská politička Sirimávó Bandáranájaková. Jaké další dámy vládnou státům a královstvím a které byly ve svém "oboru" pionýrkami?

Podle statistiků je na světě nyní 89 států, která mají nebo měly v čele vlády či státu ženu. K nim lze ještě připočíst tři bývalé státy (NDR, Jugoslávie a SSSR), kde se také ženy dostaly na přední politické posty. Pro zajímavost to byly: v roce 1990 byla do znovusjednocení Německa v říjnu 1990 zastupující hlavou NDR tehdejší předsedkyně dolní komory parlamentu Sabine Bergmannová-Pohlová, Milka Planincová byla v letech 1982-1986 jugoslávskou premiérkou a Chertek Ančimaaová-Tokaová byla v letech 1940-1944 předsedkyní churalu Tuvinské lidové republiky v SSSR.

Nyní vládnou královny ve dvou zemích světa, prezidentky má deset států a předsedkyně vlád 12 zemí.

První ministryní na světě byla podle historiků ruská politička a diplomatka Alexandra Kollontajová, která byla v letech 1917-1918 ministryní sociálního zabezpečení (byla též první velvyslankyní na světě).

Jako první žena v historii převzala premiérský úřad v roce 1960 Sirimávó Bandáranájaková na Srí Lance. Vládla tam celkem třikrát v letech 1960-1965, 1970-1977 a 1994-2000 a svůj třetí premiérský mandát obdržela z rukou vlastní dcery, prezidentky Čandriky Kumaratungové.

Druhou premiérkou v historii byla Indira Gándhíová (1966-1977 a 1980-1984) v Indii, jejíž druhý mandát ukončil v roce 1984 atentát. A třetí ženou byla izraelská politička Golda Meirová v letech 1969-1974.

První volenou předsedkyní vlády v Evropě se stala britská "železná lady" Margaret Thatcherová v letech 1979-1990.

První ženou-prezidentkou byla Argentinka Isabel Martínezová Perónová, která stála v čele Argentiny po smrti svého manžela prezidenta Juana Dominga Peróna v letech 1974-1976.

První zvolenou prezidentkou na světě a první prezidentkou v Evropě byla Islanďanka Vigdís Finnbogadóttirová, která vyhrála volby v roce 1980 a v čele státu byla 16 let.

Ženy ve vrcholných politických funkcích (řazeno chronologicky podle nástupu do funkce):

Prezidentky:

Nepál Vidjá Déví Bhandáríová od října 2015
Tchaj-wan Cchaj Jing-wen od května 2016
Estonsko Kersti Kaljulaidová od října 2016
Singapur Halimah Yacobová od září 2017
Trinidad a Tobago Paula-Mae Weekesová od března 2018
Etiopie Zewde Sahleová-Worková od října 2018
Gruzie Salome Zurabišviliová od prosince 2018
Slovensko Zuzana Čaputová od června 2019
Bolívie Jeanine Áňezová od listopadu 2019
Řecko Katerina Sakellaropulosová od března 2020

Premiérky:

Německo Angela Merkelová od listopadu 2005
Bangladéš Šajch Hasína Vadžídová od ledna 2009
Norsko Erna Solbergová od října 2013
Namibie Saara Kuugongelwaová od března 2015
Barma Do Aun Schan Su Ťij od dubna 2016
Srbsko Ana Brnabičová od června 2017
Nový Zéland Jacinda Ardernová od října 2017
Island Katrín Jakobsdóttirová od listopadu 2017
Barbados Mia Mottleyová od května 2018
Dánsko Mette Frederiksenová od června 2019
Belgie Sophie Wilmèsová od října 2019
Finsko Sanna Marinová od prosince 2019

Královny:

Británie Alžběta II. od února 1952
Dánsko Margrethe II. od ledna 1972
Autor: ČTK Foto: , ČTK/ZUMA/Brian F. Alpert

Další čtení

Známka se Stalinem a přátelství s Čínou

Odhalení zločinů Stalina byla chyba, vraťte Stalingrad, chtějí ruští komunisté

Zahraničí
6. 7. 2025

Počet mrtvých po záplavách v Texasu vzrostl na 59, Trump uvolnil pomoc

Zahraničí
6. 7. 2025
ilustrační foto

V Rudém moři je pod útokem obchodní loď: Střelba, granáty, osm plavidel

Zahraničí
6. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ