Zajímavosti
Ženy v politice: téměř 90 zemí mělo nebo má ženu v čele státu či vlády
21.07.2020 06:58
Před šedesáti lety byla jako první žena na světě do funkce předsedkyně vlády jmenována srílanská politička Sirimávó Bandáranájaková. Jaké další dámy vládnou státům a královstvím a které byly ve svém "oboru" pionýrkami?
Podle statistiků je na světě nyní 89 států, která mají nebo měly v čele vlády či státu ženu. K nim lze ještě připočíst tři bývalé státy (NDR, Jugoslávie a SSSR), kde se také ženy dostaly na přední politické posty. Pro zajímavost to byly: v roce 1990 byla do znovusjednocení Německa v říjnu 1990 zastupující hlavou NDR tehdejší předsedkyně dolní komory parlamentu Sabine Bergmannová-Pohlová, Milka Planincová byla v letech 1982-1986 jugoslávskou premiérkou a Chertek Ančimaaová-Tokaová byla v letech 1940-1944 předsedkyní churalu Tuvinské lidové republiky v SSSR.
Nyní vládnou královny ve dvou zemích světa, prezidentky má deset států a předsedkyně vlád 12 zemí.
První ministryní na světě byla podle historiků ruská politička a diplomatka Alexandra Kollontajová, která byla v letech 1917-1918 ministryní sociálního zabezpečení (byla též první velvyslankyní na světě).
Jako první žena v historii převzala premiérský úřad v roce 1960 Sirimávó Bandáranájaková na Srí Lance. Vládla tam celkem třikrát v letech 1960-1965, 1970-1977 a 1994-2000 a svůj třetí premiérský mandát obdržela z rukou vlastní dcery, prezidentky Čandriky Kumaratungové.
Druhou premiérkou v historii byla Indira Gándhíová (1966-1977 a 1980-1984) v Indii, jejíž druhý mandát ukončil v roce 1984 atentát. A třetí ženou byla izraelská politička Golda Meirová v letech 1969-1974.
První volenou předsedkyní vlády v Evropě se stala britská "železná lady" Margaret Thatcherová v letech 1979-1990.
První ženou-prezidentkou byla Argentinka Isabel Martínezová Perónová, která stála v čele Argentiny po smrti svého manžela prezidenta Juana Dominga Peróna v letech 1974-1976.
První zvolenou prezidentkou na světě a první prezidentkou v Evropě byla Islanďanka Vigdís Finnbogadóttirová, která vyhrála volby v roce 1980 a v čele státu byla 16 let.
Ženy ve vrcholných politických funkcích (řazeno chronologicky podle nástupu do funkce):
Prezidentky:
Nepál | Vidjá Déví Bhandáríová | od října 2015 |
Tchaj-wan | Cchaj Jing-wen | od května 2016 |
Estonsko | Kersti Kaljulaidová | od října 2016 |
Singapur | Halimah Yacobová | od září 2017 |
Trinidad a Tobago | Paula-Mae Weekesová | od března 2018 |
Etiopie | Zewde Sahleová-Worková | od října 2018 |
Gruzie | Salome Zurabišviliová | od prosince 2018 |
Slovensko | Zuzana Čaputová | od června 2019 |
Bolívie | Jeanine Áňezová | od listopadu 2019 |
Řecko | Katerina Sakellaropulosová | od března 2020 |
Premiérky:
Německo | Angela Merkelová | od listopadu 2005 |
Bangladéš | Šajch Hasína Vadžídová | od ledna 2009 |
Norsko | Erna Solbergová | od října 2013 |
Namibie | Saara Kuugongelwaová | od března 2015 |
Barma | Do Aun Schan Su Ťij | od dubna 2016 |
Srbsko | Ana Brnabičová | od června 2017 |
Nový Zéland | Jacinda Ardernová | od října 2017 |
Island | Katrín Jakobsdóttirová | od listopadu 2017 |
Barbados | Mia Mottleyová | od května 2018 |
Dánsko | Mette Frederiksenová | od června 2019 |
Belgie | Sophie Wilmèsová | od října 2019 |
Finsko | Sanna Marinová | od prosince 2019 |
Královny:
Británie | Alžběta II. | od února 1952 |
Dánsko | Margrethe II. | od ledna 1972 |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.