Vy, kdož se chystáte do Austrálie i na australskou zimu, nechť je vám tento text alfou i omegou ve chvílích balení kufru. Vězte, že jedno triko na vypolstrování láhve se slivovicí v zavazadle nestačí! Nestačí ani na tlumení nárazů skla o kufr, ani jako váš oděv. Smutno je mi, smutno, po oteplovačkách doma ve skříni...
Při brouzdání na internetu velmi často naleznete dvě propagační informace týkající se Perthu:
a) V Perthu svítí sluníčko 365 dní v roce.
b) Perth má nejpříjemnější klima ze všech australských měst.
Pokud bod b) mluví pravdu, prosím vás, do jiného města nejezděte! Bod a) sepsal dozajista někdo, kdo strávil v Austrálii tři roční období - jaro, léto a podzim.
c) Nezbývá mi než dodat, že zima, kterou jsme zažili v Austrálii my, strhala veškeré úhrny srážek a teplot za posledních 100 let. Pamětníci žádnou takovou nepamatovali. Kanály přívaly vody nepobraly a naše svršky se do jara neusušily. Proto si z této zimy neberte příklad. Prý není typická a pravděpodobně dalších 100 let nenastane. Nicméně než začnete číst, nasaďte si kulicha! Bude rekordně hnusně.
A jaká tedy může být zima v Austrálii? Nu, pojďme na to trošičku kujónsky. Představte si takový tuhý zimní březen v Jeseníkách a zároveň takové znojemské březnové jarní tání. Nyní si dosaďte vzdálenost Znojmo - Jeseníky do mapy USA. Mapu USA podložte mapou Austrálie ve stejném měřítku.
A co vidíte? Ejhle, celičké USA se do zapadlého kontinentu z druhé strany globu vlezlo jako malina. A vidíte tam ještě onu vzdálenost Znojmo - Jeseníky? No, tamta jedna tečička. To není mšice, to je Znojmo a Jeseníky zároveň. A máte ještě pořád na mysli, jak strašně jinačí je zima v Podyjí a za Králickým Sněžníkem? Tak právě z toho důvodu nemůžeme tu zimu v celičké Austrálii hodit do jednoho pytle...
Laicky a prozaicky, vše je tu naopak. Od června do září (zima na jižní polokouli) může na nejjižnějším pobřeží Austrálie i přimrznout, praštit, sněžit a fičet. Zatímco na nejsevernějším pobřeží kolem tropického Darwinu vysychá země na troud, krokodýli zalézají do posledních potůčků, slunce zahání turisty k posledním potůčkům... A tak nám každoročně za severního období sucha vymře mnoho živočišných druhů... Nu a do pobřežních měst mezitím občas jednoduše zavane ochutnávka z jihu, občas zase ochutnávka ze severu a občas ochutnávka z oceánu.
Prakticky se to projeví tak, že ve tři odpoledne strašně lije, ve čtyři strašně lije, v pět udeří takřka tropická pětadvacítka a v šest opět strašně lije, přituhuje vážně k bodu mrazu a zuří vítr meluzín. Nosí se tu trošičku nechtěná móda - deštníky ve tvaru tulipánů. Tedy zásadně hrotíkama nahoru. Mezi domy poletují tyto padáčky jako chmýří pampelišky a nebeské vodopády je zasazují rovnou do popelnice. Protože přesně tam patří užitná hodnota deštníku v tomhle kapalném čase. Místním hantecem se tu děje tzv. „bucketing". Po česku - kýblování. Než přejedete z jedné strany silnice na druhou, a to prosím na kole, jste mokří na kost. Na minutu na vás vykoukne sluníčko, strašně se rozesměje, potutelně se schová a šup na vás další kyblík.
Vaše šatní skříň je již celičká rozvěšená po bytě a kape a kape a kape. Neschne. Byty zásadně nemají zabudované topení. Na dva měsíce v roce to nemá smysl. Chrabré otužování po prvním zimním týdnu vyústí v celonárodní chřipkovou epidemii a celonárodně se čeká na jaro. Už i ty kačeny, co je vždycky vyplaším při mé zběsilé cyklojízdě do práce, jsou líné udělat své obvyklé máv, máv, máv a žbluňk. Strašně se nadřou, aby to domávaly zpátky na břeh. Jedna si tuhle gdákala: „No přece nejsem husa, abych si dobrovolně močila kabátek." A měla pravdu - i s kabátkem, i s tou husou.
V koruně nejvyššího stromu vedle našeho okna usadili se vodní stěhovaví ptáci. Strašně si užívají potoků v ulicích a my si strašně užíváme jejich věčného kvílení. No, vylouplo se jim tam 10 mladých. To vám je křiku... Asi jim začneme házet do zobáků brambory. Aby jim aspoň na pět minut zaskočilo. A nebo trpělivě vyčkáme, až jim tu zase zjara vyschne rybník.
Cítila bych se provinile, kdybych však neuvedla na obranu města Perth: Místní léto je jedno z nejkrásnějších. Nekonečné modré azuro. Ano, v zimě je vám to houbelec platné. Nicméně, jak už jsem zmínila, zima tu do budoucna může být už jenom lepší! Rok 2005 totiž již jen za první zimní měsíc červen naplnil rekordní statistiku - nejvydatnější červen na srážky za posledních 70 let! No, máme to ale štěstí, že? Neuschneme tu!
