Pane profesorko
Opačný kurs. Na univerzitě v Lipsku se z mužů stanou ženy

Je to novinka, přinejmenším v Německu. Po šesti stoletích mužské dominance nabrala Lipská univerzita opačný kurs a v označování akademických titulů zamířila k břehům, kde vládnou feministky - alespoň přeneseně. Názvy profesorka, docentka či doktorka budou napříště používané i pro muže. Budou-li tedy studenti oslovovat dosavadního profesora, bude zcela správné, když mu řeknou "pane profesorko".

Feministky a genderistky jásají, jejich radost ale nesdílejí zdaleka všichni.

Mnoho univerzit v Německu se už déle snaží, aby v oslovování mužů a žen byla rovnost. Aby se ženy necítily diskriminovány, používají se ve vysokém školství vedle sebe oba tvary, což mimo jiné znamená, že v písemnostech stojí profesor/profesorka nebo docent/docentka.

Vedle lomítka se občas užívá i závorka - profesor(ka). V němčině to jsou Professor/Professorin či Professor(in). Pro doplnění z jazykovědy lze dodat, že existuje v zásadě trojí způsob, jak se v jazycích vyjadřují rozdíly sexu. V němčině, ale také v češtině jsou velmi časté přípony.

Na Lipské univerzitě to má být ale jinak. Každopádně v jejích stanovách, kde se budou používat jen feminní formy. Tedy žádný "doktor", ale jen a pouze "doktorka". A tak dále.

Kdo přišel na takový ztřeštěný nápad? Kupodivu ne samy ženy, ty jen zajásaly, ale muž. Konkrétně profesor fyziky, Dr. Josef Käs.

Stalo se tak při úmorně dlouhé diskusi velkého školního fóra na téma maskulina a feminina v nových univerzitních stanovách. Pan profesor (vlastně už skoro pan profesorka), v jednu chvíli spíše plácl, že by se měl používat jen ženský tvar. Přesněji takzvané generické femininum.  Bylo to spontánní rozhodnutí bez politických cílů," tvrdí Käs.

Zdánlivě praštěný nápad však rychle získal většinovou podporu. Proč ne?! Rozhodnutí univerzity začne platit, pokud proti němu nevznese během čtyř měsíců námitku příslušné ministerstvo hospodářství. S tím ale v Lipsku nikdo nepočítá.

Lipská univerzita je podle svých poznatků první, která ve Spolkové republice něco takového učinila. Zdůrazní se tím i fakt, že školu začínají pomalu ovládat ženy. Mezi studenty, vlastně studentkami, tvoří sukně 60 procent a mezi vyučujícími 40 procent. Nad muži se stahují černé mraky.

Některá média ale celou akci špatně pochopila a tvrdí, že mužům se bude muset říkat, pane doktorko či pane profesorko. To není pravda, historická změna bude jen černá na bílém ve zmíněných stanovách.

V každodenní praxi zůstanou muži nadále muži, tedy doktoři či profesoři. Oslovovat je ženským tvarem sice bude možné, ale nejspíše jen z recese.

Ne všem se revoluční změna na lipské univerzitě zamlouvá. Ozývá se i kritika. Jazyku samotnému to prý nijak neprospěje a obsahově to nic nepřinese. V reálu se nic nezmění.