Afriku sužuje další vlna záhadné nemoci. Lékaři jsou bezmocní

Zdraví
4. 4. 2012 18:02
Záhadná nemoc nahání strach rodičům v severní Ugandě. Neexistuje na ni lék.
Záhadná nemoc nahání strach rodičům v severní Ugandě. Neexistuje na ni lék.

Jako mor se severní Ugandou šíří záhadná choroba, která si vybírá zásadně dětské oběti. Podle informací BBC zaznamenala vláda za posledních několik měsíců přes tři tisíce případů. Většina z nich pravděpodobně skončí smutně - lékaři totiž nevědí, co takzvanou "kývavou nemoc" způsobuje a jakým způsobem ji léčit. Obávají se, že by se z nákazy mohl stát "nový virus AIDS".

V ugandské vesnici Kitgum je mnoho rodin, které postihla hrůzná "kývavá nemoc". Patnáctiletý Francis Anywar patří mezi ty, kteří s chorobou musí již několik let žít. "Sedí nahý, vypadá, jako by byl v jiném světě, nikdy nemluví. Jizvy na jeho hlavě dokazují přítomnost  silných záchvatů, které se dostavují několikrát denně," popisuje reportér britské stanice BBC Will Ross.

Francis patří k těm, které postihla záhadná nemoc, která se poprvé objevila v šedesátých letech v Ugandě a Tanzanii. Objevuje se u dětí ve věku od pěti do patnácti let, u nichž zastavuje mentální i fyzický vývoj. Pacienti tak vypadají výrazně mladší, neumějí se o sebe postarat, většinou nemluví a několikrát za den je prý postihují záchvaty, při kterých se kývají, mají křeče a nereagují ani na prudkou bolest.

Lékaři v koncích

"Oheň v kuchyni je pro ně smrtelná past, protože v případě záchvatu neumějí uhnout před plameny. Jedna zdravotní sestra uvedla, že u mnoha dětí se rozvine psychóza, takže utíkají do pralesa. Většinou se už nevrátí, protože tam zemřou hlady," píše Ross.

Pro rodiny to znamená povinnost starat se o nemocné 24 hodin denně, přitom jsou často od ostatních z vesnice izolováni. Přestože vláda v současnosti zakládá centra pomoci, většina lidí nemá dostatek financí, aby péči svým potomkům zajistila.

Navíc ani lékaři neumějí výrazně pomoci. Původ choroby totiž přes intenzivní vědecké bádání v posledních deseti letech zůstává neobjasněn. Ataky nemoci se objevují v určitých obdobích a pouze v ohraničené oblasti. Podle americké organizace Centers for Disease Control and Prevention by mohlo jít o druh epilepsie, jelikož jsou nejvíce postiženy neurologické trasy v mozku. Záchvaty navíc vyvolává pocit horka, chladu či pouhý pohled na jídlo. 

"Lékaři v Ugandě začali podávat pacientům nový lék, který se užívá proti epilepsii. Zdravotnický personál uvádí, že u některých dětí došlo k drobnému zlepšení a k méně častým záchvatům. Nemoc se ale bohužel projevuje ve stadiu, kdy již došlo ke zničení nutného vývoje dětí a změny jsou u nich nevratné," píše BBC.

Příčina neznámá

Podle starší teorie záchvaty způsobuje vir podobný ebole přenášený opicemi. Děti se podle jedné studie mohou nakazit pojídáním opičího masa, což je v Ugandě běžné. Americká zdravotní organizace CDC minulý rok uvedla, že u některých pacientů byl zaznamenán výrazný nedostatek vitaminu B6, který je pro vývoj organismu důležitý. "Nemůžeme ale ani vyloučit, že se jedná o autoimunitní chorobu, která se dědí," píší vědci na webu.

Americký neurotoxikolog již několik let prosazuje názor, že nemoc přenášejí takzvané muchničky, které se vyskytují zejména v této africké oblasti. Tím by se podle něho vysvětlil i důvod, proč se za padesát let nemoc nerozšířila i na další kontinenty. "Máme-li dost rozumu, přijdeme tomu na kloub. Nesmíme to nechat zajít tak daleko jako AIDS," uvedl pro agenturu AP.

Další čtení

Kanadský premiér Carney v Bílém domě řekl, že jeho země nebude nikdy na prodej

Zdraví
6. 5. 2025
ilustrační foto: Muž nakažený žloutenkou

Žloutenka se šíří Českem. Nakažených už jsou stovky, byla i úmrtí

Zdraví
5. 5. 2025
ilustrační foto

Lidé se bojí jehel i vlastní krve. Nechodí tak na vyšetření, zanedbávají prevenci

Zdraví
2. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ