Studie
Antibiotika kontaminují řeky. Pro účinnost léků je to nebezpečné

Světové řeky jsou silně kontaminovány antibiotiky, zjistila vůbec první světová studie svého druhu, která analyzovala říční vzorky celkem ze 72 zemí. Stopy antibiotik se prokázaly v 65 procentech řek. Nejhůře na tom jsou v Africe a Asii. Zprávu přinesly servery CNN a britský The Guardian.

Bangladéš, Keňa, Ghana, Pákistán a Nigérie. V těchto zemích překročily řeky bezpečnou úroveň koncentrace nejvýrazněji. V Bangladéši byla nejvyšší koncentrace metronidazolu, který se používá při léčbě kožních infekcí. Bezpečnou úroveň koncentrace tento lék překročil 300krát. Bezpečnou hranicí se podle odborníků rozumí 20 až 32 tisíc nanogramů na litr v závislosti na druhu antibiotik.

Výzkumníci hledali ve vzorcích 14 nejběžnějších druhů antibiotik. Nejčastěji narazili na trimethoprim užívaný k léčbě zánětu močových cest. Tento lék se objevil až ve 43 procentech řek. Antibiotiky nejznečištěnější řeky se nacházely v oblastech blízko čistíren odpadních vod, skládek nebo odpadních vod. To se týkalo zejména rozvojových zemí.

Podle výzkumníků jde o globální problém, který nelze podceňovat. Znečištění řek antibiotiky je jednou z klíčových cest, pomocí kterých si bakterie vytvoří rezistenci vůči dostupným lékům, které se pak stávají neúčinnými. "Mnoho rezistentních genů, které vidíme v lidských patogenech, pochází z bakterií pocházejících ze životního prostředí," citoval The Guardian mikrobiálního ekologa Williama Gaze z univerzity v Exeteru, který se na výzkumu nijak nepodílel.

Podle nedávné zprávy OSN by bakterie rezistentní vůči antibiotikům mohly od roku 2050 každým rokem zabít na deset milionů lidí. Léky se do řek dostávají prostřednictvím lidského a zvířecího odpadu či přes úniky z čistíren odpadních vod nebo továren, kde se léčiva vyrábí. "Je to docela děsivé a depresivní," přiznal spoluautor studie Alistair Boxall, environmentální vědec z univerzity v Yorku. "Brzy bychom mohli mít velké oblasti životního prostředí, v nichž  bude vysoká koncentrace antibiotik, které by mohly mít vliv na vznik rezistence." 

Řešení problému podle Boxalla nabízí větší investice do infrastruktury pro čištění odpadních vod. Měly by se také zpřísnit předpisy pro likvidování odpadu a v neposlední řadě vyčistit již kontaminovaná místa. "Kritickým bodem v boji proti antimikrobiální rezistenci je zlepšení zdravotních a hygienických služeb v rozvojových zemích s nízkými příjmy," řekla pro The Guardian Helen Hamiltonová, zdravotní a hygienická analytička z britské charitativní organizace Water Aid.