Čas posmrkaných kapesníků. Je alergie daní za přehnanou čistotu?

Rudé slzící oči, rýma, v horším případě ekzémy nebo potíže s dýcháním. Podobných zdravotních potíží se s nástupem jara děsí stále více Čechů. Počet alergiků narůstá geometrickou řadou a odborníci si s tím nevědí rady. Je to daň za přehnanou čistotu?

Každý třetí obyvatel České republiky je na něco alergický. Zhruba pětina národa podle kvalifikovaných odhadů trpí alergií na pyl, dalších 10 procent pak například alergiemi na prach, kov, zvířata nebo určité druhy potravin. Česko přitom není v civilizovaném světě žádnou výjimkou. Některé vědecké studie předpokládají, že do roku 2050 bude alergikem už každý druhý Evropan. Vždyť jen v Česku stoupl počet alergiků za posledních dvacet let o polovinu.

Jenže co s tím? I když na mnoho druhů alergií existují léky, které tlumí jejich projevy, zásadní problém se zastavením "alergické epidemie" zůstává v tom, že dosud nikdo nezná její přesnou příčinu. Vědci spekulují o vlivu chemie a znečištěného ovzduší, další přičítají alergie tomu, že se lidé ve snaze o dokonalou čistotu zbavili svých přirozených parazitů, udržujících v rovnováze imunitní systém. Ve všech případech jde ale zatím pouze o spekulace, nikoli o potvrzené vědecké závěry.

Bojím se jara

"Nikdy jsem žádnou alergii neměl, jako dítě jsem jezdil do přírody, bez problémů spal u babičky na seně. A najednou mi v pětačtyřiceti letech začaly na jaře slzet oči. A od té doby je to čím dál horší, bojím se jara," říká padesátiletý Jaroslav Marek z Prahy, který trpí pylovou alergií. Jeho slova potvrzují, že alergie může nastoupit v každém věku. I lidé, kteří celá desetiletí neměli žádné problémy, se mohou najednou, doslova ze dne na den, stát alergiky.
Otázkou, zda je možné vzniku alergie předejít, se dnes zabývají tisíce vědců na celém světě. Pokud by se podařilo přesně popsat příčiny, mohlo by to vést k účinné prevenci.

Jenže příčin může být dlouhá řada a některé z nich jsou takzvaně neodstranitelné. Třeba exhalace pocházející z dopravy. Pylové zrno je totiž velmi odolné, ale při kontaktu s výfukovými plyny se narušuje jeho obal a pyly v mnohem silnější míře vylučují alergeny. Nejrůznější škodliviny obsažené v ovzduší, potravinách či stavebních materiálech také narušují sliznici a umožňují alergenům snadnější vstup do organismu. Nikdo si však nedovede představit, že by se lidé kvůli prevenci proti alergiím vzdali například aut.

Nezdravá čistota

Jedna z dalších možných příčin častých alergií podle odborníků spočívá paradoxně v dokonalé lékařské péči. "Alergie mohou být částečně daní za osvobození od infekcí," říká nestor české alergologie, profesor Václav Špičák. Lidem se pomocí očkování podařilo vymýtit řadu infekčních onemocnění, ovšem imunitní systém, zvyklý po celou evoluci s infekcemi bojovat, najednou přišel o práci a začal se chovat zmateně, tedy reagovat i na nepodstatné podněty, jako jsou pyly v ovzduší.

S tím souvisí i další teorie, vysvětlující rozšíření alergií přehnanou snahou člověka o dokonalou čistotu organismu i životního prostředí. Zatímco dříve děti na vesnici přicházely běžně do styku s nečistotou a jejich organismus se musel vyrovnat s řadou parazitů, kteří žijí třeba na domácích zvířatech, dnes jsou děti často od malička vychovávány ve sterilním prostředí. Neplatí to přitom jenom pro děti, ale i pro dospělé.

Americký imunolog Neil Lynch studoval v roce 2002 indiány ve venezuelských pralesích a s překvapením došel k závěru, že 88 procent  z nich bylo sice zamořeno parazity včetně střevních červů, ale alergií netrpěl žádný. Úplně s opačným výsledkem pak skončil stejný výzkum v bohatých čtvrtích venezuelského hlavního města Caracasu. "Zámožní Venezuelané, žijící v domech s tekoucí vodou a používající nejrůznější čisticí prostředky a chemii, měli v těle střevní červy jen v deseti procentech případů. Zato takřka polovina z nich trpěla nějakým druhem alergie," zjistil Lynch.

Polykání červů

Představa, že by se lidé v rámci prevence proti alergiím měli přestat bránit parazitům, je ale opět iluzorní. I když se v pralesích najdou indiáni, kteří se dožijí osmdesátky, většina z nich odejde ze světa ještě před čtyřicítkou. A to třeba kvůli tomu, že podlehli parazitální infekci. Lidé v civilizovaném světě, posedlém hygienou a bojem s parazity, sice berou léky na alergie a stávají se generací "posmrkaných kapesníků", ale jejich život je v průměru mnohem delší než u přírodních národů. A nikdo na tom nechce nic měnit.

Někteří vědci jsou ale přesvědčeni, že parazity je možné při léčbě alergií využít i cíleně a dočasně. Například v Parazitologickém ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích už před rokem vznikla laboratoř, která se snaží prokázat pozitivní vliv některých lidských parazitů na stabilitu imunitního systému. Podobné laboratoře dnes fungují i v mnoha dalších zemích světa. "Jsem přesvědčen o tom, že jednou budeme nejen alergie, ale i některé další zdravotní potíže léčit řízenou infekcí parazitů," řekl TÝDNU ředitel Parazitologického ústavu Julius Lukeš.

Ve světě už podle Lukeše probíhají dokonce i klinické pokusy. Lidem s alergiemi nebo jinými potížemi, souvisejícími s poruchou imunitního systému, vědci nechávají "spolknout" například prasečí červy. Předpokládají, že imunitní systém začne s parazity bojovat a přestane útočit proti vlastnímu organismu nebo bojovat s nepodstatnými podněty. Když potíže odezní, parazity je možné z těla zase vypudit. Zatím však jde pouze o výzkum, nikoli o vědecky ověřenou metodu.

Zrádné geny

Pochopitelně existují i mnohem konvenčnější metody, s jejichž pomocí lze alergiím předcházet. Podle odborníků je to především změna životního stylu. Lidé například tráví stále více času v uzavřených prostorách, kde na ně působí řada těkavých látek unikajících z plastů, stavebních materiálů nebo všudypřítomné elektroniky. "Tyto látky ve velké většině nepůsobí jako přímé alergeny, alergickou reakci na určité podněty však významně podporují," říká profesor Špičák. Lidé by se podle něho měli snažit, aby co nejvíce času strávili pohybem mimo uzavřené prostory. Ke vzniku alergie může přispět i stres, častý pobyt v zakouřeném prostředí či nedostatek pohybu.

Jednotný recept, jak se bránit vzniku alergie, neexistuje. Odborníci doporučují prostě zdravý životní styl, který obecně vede k posílení imunitního systému. "Nekouřit, nepřejídat se, chodit do přírody," shrnuje profesor Špičák zásady, pod něž se zcela jistě podepíše každý lékař, nejen alergolog.

Svou roli ovšem hrají i geny. Čím více přibývá v populaci alergiků, tím větší sklon mají k alergiím i další generace. "Pokud je jeden z rodičů alergik, u dětí je pravděpodobnost vzniku alergie 40 procent. Pokud jsou alergici oba rodiče, jejich potomci zdědí alergii s pravděpodobností 60 až 80 procent," řekla už dříve TÝDNU českobudějovická alergoložka Jana Poloniová. Když už někdo alergií trpí, existuje několik zásad, kterými by se měl řídit nad rámec lékařské péče a případného užívání léků. Pokud je podle odborníků někdo silně alergický na pyl, měl by chodit na procházky raději ráno než odpoledne, kdy je koncentrace pylů v ovzduší silnější než v ranních hodinách. Důležité je také sledovat pylové zpravodajství, které informuje o výskytu konkrétních alergenů v určitém období.

Alergik by se také měl naučit rozeznávat rostliny a stromy, které jsou příčinou jeho potíží, a vyhýbat se místům, kde rostou. V přírodě se obecně nejméně pylu vyskytuje v lese a u nezarostlých vodních ploch. Při procházkách nebo jízdě na kole by si měli alergici chránit oči slunečními brýlemi, při jízdě autem neotvírat okna. Důležité také je, aby se alergický člověk v době, kdy jsou jeho potíže nejsilnější, vyhýbal zakouřenému nebo prašnému prostředí a kontaktu s těkavými látkami. Někteří odborníci alergikům doporučují i protipylové sítě do oken nebo čističky vzduchu.

Spotřeba léků roste

Fakt, že alergiků neustále přibývá, začíná představovat i celospolečenský problém. Enormně totiž například roste spotřeba léčiv na alergie, za něž Češi utratí přes 800 milionů korun ročně. "Chodí k nám zákazníci, kteří už se kvůli alergiím dostávají do existenčních potíží," vysvětluje TÝDNU Šárka Dominová, majitelka obchodu s biopotravinami v Českých Budějovicích. Existují totiž celé rodiny, v nichž každý člen trpí nějakým druhem alergie. "Zatímco jeden kupuje léky na sennou rýmu, další může jíst jen určité druhy dražších potravin, jiný má bezlepkovou dietu," vypočítává Dominová.

Alergie navíc u mnoha lidí výrazně omezují pracovní možnosti. Podle předsedy Společnosti pracovního lékařství Milana Tučka roste počet lidí, kteří se nesmějí pohybovat v prašném či pylovém prostředí. A to je zejména pro zaměstnance s nízkou kvalifikací problém.
Nejrůznější alergie výrazně zasahují i do oblasti sportu. I vrcholoví sportovci totiž trpí alergiemi, a to podle některých odborných studií ještě ve větší míře než běžná populace. Řada sportovců-alergiků proto užívá léky, které jsou u zdravého člověka považovány za doping. A antidopingoví komisaři musejí pečlivě zvažovat, zda je lék skutečně jen prostředkem na boj s alergií. Jen český antidopingový výbor obdrží ročně přes 120 žádostí o výjimku k užívání léků na alergie s možnými dopingovými účinky.