Délka života
Češi oproti Západu umírají předčasně. Může za to životní styl

Nynější délky života v bohatších zemích EU by Česko mohlo dosáhnout nejdříve na začátku 30. let. I když se naděje dožití v ČR od roku 2000 u mužů zvýšila o téměř 4,5 roku a u žen o skoro čtyři roky, přesto Češi a Češky žijí v průměru o několik let méně než lidé ve Francii, Španělsku, Itálii či Skandinávii. Čeští muži se nyní průměrně mohou dožít 76,2 roku a české ženy 82,1 roku. Vyplývá to z projekce obyvatelstva ČR do roku 2100, z výsledků mezinárodního srovnání a z dat Českého statistického úřadu o obyvatelích republiky.

Na 1. října připadá mezinárodní den seniorů. Česká společnost stejně jako obyvatelé jiných vyspělých států stárne. Lidé nad 65 let tvoří nyní asi 18,8 procenta české populace. Podle projekce by to v roce 2030 mohlo být asi 24 procent, v polovině století pak zhruba 32 procent. Nejvyšší by měl být podíl v šedesátých letech, překročit by mohl 34 procent. Do konce století by se pak mohl zhruba o dva procentní body snížit.

Podle výsledků mezinárodního srovnání střední délka života žen ve Francii v roce 2014 činila 86 let, ve Španělsku 86,2 roku, v Itálii 85,6 roku, v Lucembursku 85,2 roku, ve Finsku 84,1 a ve Švédsku 84,2 roku. Češky se dožívaly 82 let. Podle českých údajů to bylo před třemi lety 81,7 roku a loni pak 82,1 roku. Naděje dožití mužů ve Francii v roce 2013 byla 79,5 roku, v Itálii 80,7 roku, na Kypru 80,9 roku, ve Švédsku 80,4 roku. V zemích eurozóny délka mužského života sahala k 79,2 roku. V Česku to bylo 75,8 roku, loni pak 76,2 roku.

Naději žít tak dlouho jako před třemi lety Francouzi budou Češi podle propočtů demografů mít nejdřív v roce 2027, Češky se pak na střední délku života Francouzek dostanou nejdřív v roce 2030. Stejně dlouhý život jako Italové by čeští muži mohli mít nejdřív v roce 2031, Češky by délky života Italek mohly dosáhnout kolem roku 2028.

Podle střední projekční varianty by české ženy 86 let mohly překročit v roce 2037. Čeští muži by se přes osmdesátku mohli přehoupnout v roce 2033. Podle nízké varianty by naděje dožití mužů přesáhla 80 let až v roce 2043 a u žen by se na 86 let dostala před polovinou století v roce 2048.

Nejdéle žijí Slovinci, nejhůř jsou na tom Bulhaři

Z nových členských zemí má nejdelší dobu dožití Slovinsko, žije se tam o několik měsíců déle než v Portugalsku a zhruba o dva roky déle než v Česku. Nejhůř je na tom v unii Bulharsko. Bulharky se v průměru dožívají o čtyři roky nižšího věku než Češky a o osm let méně než Francouzsky a Španělky. Bulhaři mají o skoro pět let kratší život než Češi a o zhruba devět let než Nizozemci či Italové.

Demografický vývoj v Česku po roce 1989 kopíruje situaci ve vyspělých státech. V délce života je ČR ale podle odborníků tak snadno nedožene, i když každoročně přibývá několik měsíců. Naděje dožití se totiž posouvá i na západě, v některých státech dokonce rychleji. Roli v prodlužování života hraje životní styl a prostředí i moderní medicína.

Experti uvádějí, že stárnutí populace by se nemělo vnímat jako hrozba, ale jako přirozený vývoj. Rostoucímu počtu seniorů a seniorek by se měl přizpůsobit důchodový i zdravotnický systém. Posílí i takzvaná stříbrná ekonomika, tedy služby a výroba produktů pro starší lidi.