Dětský čtenář dnes vnímá svět klipovitě a informace, které se mu předkládají, musí být kompaktně zabalené. Proto i příběhy v knížkách pro děti musí vypadat jinak než před 20 lety a musí být filmovější. Řekl to programový ředitel Albatrosu Ondřej Müller. Říká, že boomu animovaných filmů z amerických studií a jejich oblibě se přizpůsobují i spisovatelé, čeští i zahraniční. Většina rukopisů, s nimiž se Müller setká, vypadá, jako by byly filmovou povídkou či scénářem k filmu.
Albatros jako nakladatelství dětské knihy slaví letos 70 let od svého založení. Dnes je velkou nakladatelskou skupinou Albatros Media a vedle Albatrosu zahrnuje dalších 15 nakladatelství. Müller je programovým ředitelem beletristických nakladatelství. V Albatrosu působí přes dvě desítky let. Základní rozdíl mezi dětským čtenářem z doby před 20 lety a dnes je podle něj v tom, že dnes jsou všude kolem dětí obrázky, vizuální vjemy převládají nad jinými a tomu se přizpůsobuje i dětská literatura.
"Dnes nakladatelství, která vydávají knížky pro děti a mládež, hodně sahají ke komiksům. Myslíme si, že děti to lépe učtou, ale že si to také lépe zapamatují, že tak vnímají svět kolem sebe, v obrazech," říká Müller. Nemyslí si ale, že by knížky s převládající výtvarnou složkou poskytovaly menší prostor pro fantazii či kreativitu. "Záleží to na invenci. Mnohdy si člověk na knižních veletrzích myslí, že nic nového už nelze vymyslet, ale někdy stačí i jen oprášit starý nápad a dát mu současnou formu. To je třeba případ série Račte vstoupit do muzea, encyklopedií, kde fotografie nahrazují ilustrace, a knížky tak trochu připomínají Brehmův život zvířat. Je to nově použitý starý nápad a děti to oslovilo," říká Müller.
Fenoménem v novodobé historii Albatrosu byly knihy o čarodějnickém učni Harry Potterovi, kterého Ondřej Müller objevil. "Velmi mě tehdy oslovila, protože tam byla postava dítěte, které nemá rodiče, je samo a musí se nějak o sebe postarat. Myslím, že každé dítě o něčem takovém někdy sní - že bude odkázáno jen samo na sebe," říká. Knihu našel v roce 1998 na veletrhu ve Frankfurtu, česky vyšla v roce 2000, 29. února ve 20.00, Albatros už tehdy módně po vzoru anglických vydavatelů zvolil zvláštní datum. "První knížku jsme vydali v nákladu 7000 kusů a bál jsem se, zda se na českém trhu takto vysoký náklad prodá," říká Müller.
Musel se dotisknout a druhý díl za půl roku vyšel v prvním nákladu v počtu 20 tisíc kusů. Poslední díl, který se na český trh dostal v roce 2008, měl startovní náklad 200 tisíc kusů. S uváděním každého dílu se prodejci předháněli, kdo ho přinese na pulty první. Knih o Harry Potterovi se v Česku prodalo přes dva miliony kusů, na světě přes 450 milionů výtisků. Harry Potter se tak stal nejlépe prodávanou románovou sérií všech dob.
V dětské literatuře, respektive ve vydávání dětských knih byl Harry Potter obratem. "Rázem všichni zpozorněli a řekli si: aha, tak ono to je možné, předtím se mělo za to, že děti už nelze knihou oslovit. Paradoxně tehdy panovala stejná obava jako dnes - dnes je ta obava z internetu, youtube, tehdy byla z hudby a filmu. Najednou přišla kniha, která tahle zdánlivá nakladatelská tabu zlomila a děti i dospělí začali číst," vzpomíná.
Když přemýšlí o dětské knize budoucnosti, říká, že vůbec nemusí být na papíře s písmenky a obrázky. "Může to být prostorový objekt, který po dotyku bude sám předčítat, bude jakýmsi kaleidoskopem, který si čtenář bude skládat dohromady. Tam až sahá má fantazie. Bude to knižní lego v prostoru. Ale nebude to vůbec na škodu, protože dítě od malička chce být spolutvůrcem," míní Müller. "Na druhou stranu je otevření knihy rituálem svého druhu a děti mají obřady, pravidelně se opakující události také rády, takže myslím, že tištěná kniha ještě dlouho nemá namále," míní Müller.
