Děti ze zkumavky
Dvojčat ze zkumavky přibývá. Lékaři řadí zpátečku

V každé větší třídě by mohlo sedět jedno dítě ze zkumavky. V Česku se v posledních letech rodí už tři procenta dětí pomocí asistované reprodukce. Až ve čtvrtině případů dvojčata. Jejich příliv má být nyní zastaven. 

Vypadá to jako cejch. Mají dvojčata = byli na umělém oplodnění. To rovnítko tam skutečně patří možná tak v polovině případů. Na počátku 90. let, kdy byl v Česku obor stále spíše na začátku, připadal na sto porodů pouze jeden vícečetný, v současnosti už to jsou dva. Podle demografů za tím stojí především hormonální léčba neplodnosti žen a asistovaná reprodukce.

"Dvojčatový mámy jsou jako motorkáři, kteří na sebe mávají. Nejde jen tak kolem sebe projet, zastavíte se a máte potřebu si povídat. Je vtipný, jak maminky s obrovskejma kruhama pod očima tlačí ty obrovský kočárky... A jsou šťastný," říká šestatřicetiletá Kateřina, maminka čtyřletých dvojčat ze zkumavky.

Je to hukot 

Lékaři ženám totiž většinou nabízejí (a ženy prahnoucí po dětech na to většinou kývnou) transfer dvou embryí na jeden cyklus, aby byla větší šance, že se alespoň jedno "ujme" (dříve ze zaváděla tři i čtyři, od této praxe se však upustilo).

Jenže když se v mámě zabydlí obě, začíná "hukot", jak připouští Kateřina: "Původní dohoda byla: necháme vložit jen jedno embryo. Ale embryolog nám doporučil dvě... S dvojčaty úplně nepočítáte. Vůbec jsem neměla tušení, co se bude dít. Je to fakt hukot! A bude to ještě větší hukot. Někdy jsem hotová a říkám si, kdo mě za co trestá." 

"Ale nakonec převládne to hezký. Není nad to, když ráno otevřete oči a koukaj na vás ty čtyři oči a natahujou se ty čtyři ruce, když běží a obejmou vás obě najednou. Je to prostě dvojnásob lásky," líčí s něhou na dvě stě procent zapřažená máma.

Konec dvojčat? 

"Hukot" to zdaleka není jen pro maminky po porodu, ale i pro tělo ženy během těhotenství a pro lékaře i zdravotní pojišťovny. Většina dvojčat se totiž rodí předčasně, těhotenství je rizikové, porod bývá komplikovaný, dvojčátka často první dny i týdny přežívají za nemalé peníze na jednotkách intenzivní péče. A proto se v poslední době po Evropě bouřlivě diskutuje o tom, že by se standardně mělo zavádět embryo jen jedno.

"Analýzy a výpočty ukázaly, že jsme schopni přejít na přenos jednoho embrya, aniž dramaticky snížíme úspěšnost cyklů. Jenže to nelze udělat, pokud pojišťovny nezmění politiku proplácení cyklů. Přenášet jedno embryo při stejném počtu proplácení cyklů by nebylo vůči ženám fér, úspěšnost je přece jenom o něco nižší," vysvětluje Tonko Mardešič ze soukromé kliniky Pronatal záměr lékařů.

Žena má od pojišťovny dosud nárok na tři proplácené cykly asistované reprodukce, další by si musela platit sama, přičemž jenom základní léky a péče při jednom cyklu stojí údajně kolem 50 tisíc korun. 

V Evropě už to funguje

"Kdybychom přešli na přenos jednoho embrya, ušetřili bychom obrovské peníze především za péči o nedonošená dvojčata. Proto navrhujeme, aby se doporučilo zavádění jediného embrya, ale pojišťovna aby proplácela pět cyklů místo tří. Jsou vzory v Evropě, kde to velmi úspěšně běží," tvrdí Mardešič.

Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti v těchto dnech dokončuje pro ministerstvo zdravotnictví návrh, aby se při zavádění jednoho embrya hradilo více cyklů. "Vyplatí se to," je přesvědčen Mardešič. Například ve Švédsku doporučili transfer jediného embrya už v roce 2002.

Více o umělém oplodnění najdete na stránkách časopisu Týden.