Nově vyvinutý model testování vyvíjený irskými vědci dokáže údajně odhalit, jestli se ze čtrnáctiletých mladistvých v následujících dvou letech stanou těžcí pijani. Přesnost odhadu je prý až sedmdesátiprocentní a vychází z neurologických vyšetření, genetických předpokladů, struktury mozku či životních událostí.
Každý ze 2400 dobrovolníků z osmi evropských zemí prošel desetidenním srovnávacím hodnocením a následně několikaletým sledováním. V potaz se během zkoumání brala například genetika, IQ dotazovaných, jejich životní zkušenosti i předchozí užívání návykových látek.
"Našim cílem bylo vyvinutí modelu, který by nám pomohl pochopit roli genetiky, struktury mozku a jeho funkčnosti či vlivu okolí na budoucí konzumaci alkoholu u teenagerů. Analýza všech těchto ukazatelů nám napomohla v určení rizika pijáctví u sledovaných jedinců v době, kdy jim bylo šestnáct," uvedl Robert Whelan z University College Dublin.
Celkem se Whelan a jeho tým při určení odhadu zaměřili na čtyři desítky ukazatelů a svůj postup nyní uveřejnili ve vědeckém magazínu Nature.
"Zneužívání alkoholu závisí na několika faktorech. Příčin jeho konzumace u teenagerů je několik. Nejlépe se náchylnost mladistvých předpovídá podle osobnostních rysů, touze po dobrodružství, nedostatku svědomitosti nebo drogové závislosti v rodině," dodal pro server Daily Mail Whelan. Impulzivnost a riskantní chování podle něj také patří mezi nejrizikovější rysy. Teenageři, kteří zažili stresové životní události nebo mají méně vyvinutý mozek, jsou stejně tak v ohrožení.
Mozek pozadu
"Během puberty dochází k redukci šedé hmoty mozkové a přibývání hmoty bílé, která obsahuje výběžky nervových buněk. Komu mozek tolik nevyzraje, má větší šanci, že jednou bude hodně pít," vysvětluje Whelan. Testování, které irští vědci připravili, se tak může stát užitečným nástrojem pro předvídání problémů s alkoholem u mladistvých. Pokud by se odpovědné osoby připravovanými modely řídily, mohly by včas pomoci ohroženým jedincům.
Zařazení jednotlivců do rizikových skupin náchylných k užívání návykových látek, jako je právě alkohol, odborníci dokážou již delší dobu. Podle osobnostního profilu a okolí lze alespoň zhruba odvodit, kdo je ve větším nebezpečí, ovšem nikdy nelze předvídat s velmi vysokou pravděpodobností. Právě z toho důvodu zřejmě sledování dobrovolníků nezasahovalo do delšího časového rozmezí. Úspěšnost modelu irských odborníků se každopádně prokáže jeho dlouhodobým osvědčením v praxi.
Malí závislí
V ČR podle přednosty kliniky adiktologie profesora Michala Miovského pije škodlivě (nebo je na alkoholu závislých) 12,5 procenta mužů a 2,7 procenta žen. Situace u dětí je velmi žalostná, jen v Praze pije více než polovina šestnáctiletých alkohol pravidelně, a to dokonce nejvíce z celé republiky. Podle adiktologa Petra Popova základním problémem je, že většina české společnosti nepovažuje alkohol za nebezpečný.
U dětí zneužívajících návykové látky však nemusí jít vždy o závislost. Většinou "pouze" zlobí, trpí ADHD (nepozornost, hyperaktivita atd.) nebo deprivačním syndromem. Ideální je podle adiktologa Michala Miovského jejich léčba za přítomnosti rodičů.
