Inspirace
Jak se jedné zoufalé matce podařilo zachránit tisíce životů
25.11.2013 08:58 Původní zpráva
Příběh Anthonyho Nolana patří k těm vzácným, které se jen tak nezapomínají. Představuje totiž cestu od nemoci jednoho malého kluka po celosvětový systém, který zachraňuje tisíce životů. Anthonyho boj se zákeřnou nemocí sice šťastně neskončil, ale jeho poselství ano. A dokazuje, že nikdo nezmůže víc než matka, která se snaží zachránit svoje dítě...
Anthony Nolan se narodil na začátku prosince roku 1971 v Británii a lékaři u něj krátce po porodu diagnostikovali vzácnou chorobu známou jako Wiskott-Aldrichův syndrom. U pacientů, kteří jsou většinou mužského pohlaví, se syndrom projevuje malou velikostí trombocytů spojenou se zvýšenou krvácivostí a ekzémem. Nemoc je velmi závažná a smrt nastává ve většině případů na následky masivního krvácení nebo kvůli chronickým infekcím. Aby toho nebylo málo, dochází i ke vzniku maligních nádorů z lymfatického systému. Jedinou nadějí je pro pacienty transplantace kostní dřeně.
V Anthonyho případě se bohužel dárce v rodině nenašel. Pro jeho matku Shirley Nolanovou, profesí učitelku, byla zpráva o zdravotním stavu jediného syna zdrcující. Do té doby neexistoval žádný systém, který by pro chlapce našel dárce mimo okruh příbuzných. Navíc se předtím nikdy nepodařilo transplantovat dřeň od cizího dárce. Vše se však změnilo dva roky po chlapcově narození. Objevil se totiž případ Simona Bostice, prvního pacienta po úspěšné transplantaci od nepříbuzného dárce. A k prvnímu registru kostní dřeně na světě už byl jen krůček.
Opakovaně zmařené naděje
Shirley Nolanovou příběh Simona zaujal, a proto se vydala do Londýna hledat pomoc i pro svého syna. Šance najít pro Anthonyho vhodného dárce však byla jen jedna ku padesáti tisícům. Její snahy vyvrcholily roku 1974 založením registru Anthony Nolan Bone Marrow Trust v nemocnici ve Westminsteru, přičemž o čtyři roky později došlo i ke zprovoznění laboratoře. Žádný dárce ale stále nepřicházel. Zoufalá matka mezitím přihlížela tomu, jak její syn žije v izolaci, protože pro něj mohla být osudná i obyčejná infekce. Přestože se občas našel jedinec, jehož kostní dřeň by mohla pomoci, nakonec se nikdo jako donor neosvědčil.
Chlapeček se pak usídlil se svou matkou a babičkou v domě v Kentu. Shirley se mezitím zoufale snažila udržet registr v běhu, což v praxi znamenalo sehnat neuvěřitelných 146 tisíc korun každý měsíc. Ve svých aktivitách však nepolevila a dokonce se rozhodla odvézt synka do Austrálie, kde se narodil. K cestě však kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu chlapce nikdy nedošlo. Anthony zemřel v říjnu 1979, jen pár týdnů před osmými narozeninami.
Půl milionu šancí
Fond Anthony Nolan Trust stále spravuje největší registr dárců kostní dřeně na světě, který po sobě Shirley Nolanová zanechala. Svého syna následovala po dobrovolném ukončení života v létě roku 2002. Trpěla Parkinsonovou nemocí. Zůstaly po ní tisíce zachráněných životů a kniha A Kiss Through Glass (Polibek přes sklo), která mapuje náročnou životní pouť jedné zoufalé matky a vybízí svým poselstvím každého zdravého člověka k dobrovolnému zapsání do registru. Dodnes se pořádá pravidelný běh Anthonyho Nolana a registr se pyšní 480 tisíci potenciálními dárci. Škoda, že v Česku o zápis do registru příliš zájem není, zatím totiž obsahuje kolem čtyřiceti tisíc jmen.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.