Voda a mýdlo jsou dostačujícími pomocníky v dětské hygieně, ukazuje nová studie. Antibakteriální ubrousky a gely jsou podle odborníků z Lausanne a Londýna zbytečné, novorozence je naopak třeba v prvních týdnech života vystavit bakteriím kvůli rozvoji jejich obranyschopnosti.
Jednoduchou hygienu stačí provozovat první dva týdny života dítěte, kdy jsou vlivy na jeho imunitní systém zásadní, píše s odvoláním na závěry týmů z univerzity v Lausanne a Imperial College v Londýně britský deník Telegraph. Podle zmiňovaných vědců lze v této době dokonce zamezit pozdějšímu vzniku astmatu.
Již několik studií upozornilo na skutečnost, že u jedinců, kteří byli v dětství příliš chráněni před bakteriemi, se v dospělosti častěji objevují alergie, astma a další autoimunitní nemoci. "Přehnaně čisté, hypoalergenní prostředí, může skutečně být jedním z faktorů, který může přispět ke spuštění alergické reakce. Faktorů je ale více a samotná tzv. hygienická hypotéza vznik alergie jednoznačně nevysvětluje," uvedla pro server TÝDEN.CZ pneumoložka Martina Vašáková z Thomayerovy nemocnice v Praze.
Myší zkušenost
Nejnovější výzkum odborníků z Lausanne a Londýna uveřejněný ve vědeckém magazínu Nature Medicine rodičům doporučuje, aby se nenechali příliš zlákat reklamami na antibakteriální přípravky pro miminka, které mohou v některých případech napáchat více škody než užitku. Alespoň to potvrzují testy na myších. Během dvou týdnů od jejich narození jim v plicích kolonizovaných bakteriemi vznikaly speciální buňky imunitního systému s anti-astmatickými schopnostmi. Obranyschopnost zvířat podporovaly T-lymfocyty (buňky bílé krevní řady, které jsou součástí imunitního systému) a zabraňovaly infekci. Ve sterilním prostředí tomu bylo naopak.
"Čerství rodiče se samozřejmě o novorozence starat musí, ale někteří zacházejí až příliš daleko a jsou čistotou doslova posedlí. Při koupání dítěte naprosto stačí použít vodu a mýdlo, různé antibakteriální prostředky mohou zabraňovat rozvoji imunity," uvedl Louise Silverton z organizace Royal College of Midwives.
Alternativní přístup
S tímto zjištěním souvisí také přirozená hygiena kojenců a používání látkových plen, které prosazuje tzv. kontaktní rodičovství. "Moderní látkové pleny jsou zdravější pro dítě - jsou prodyšné, nezapařují se pohlavní orgány, nevylučují se z plen do pokožky a těla dítěte chemické látky. Jsou také ekologičtější," upozorňuje lektorka kontaktního rodičovství Lucie Harnošová. Kontaktní rodičovství se zabývá těhotenstvím a přípravou na porod, kojením či krmením s láskou, častým fyzickým kontaktem, nošením dětí, bezplenkovou komunikační metodou apod. Snaží se mimo jiné prosazovat omezení používání chemických hygienických prostředků u dětí.
