Českým dětem kvůli nevhodné skladbě jídelníčku hrozí zvýšené riziko rozvoje vysokého tlaku v dospělosti, infarktu, mrtvice, řídnutí kostí a nemocí štítné žlázy. Vyplývá to ze série studií Společnosti pro výživu. U každého desátého dítěte zjistily studie nadměrný příjem soli, cukru a nevhodnou skladbu tuků ve stravě. Studie se konaly v letech 2007 až 2014 a zahrnuly děti od půl roku do patnácti let. Výsledky na svém webu zveřejnil Státní zdravotní ústav.
Podle studií byl u kojenců od šesti do jedenácti měsíců nadměrný příjem bílkovin, což zakládá na obezitu v dospělosti. U 26,8 procenta bylo málo jódu, což má zase vliv na vývoj mozku. Málo železa přijímalo 42,5 procenta kojenců, deset procent bylo podle laboratorních nálezů chudokrevných.
U batolat od 24 do 36 měsíců byl zvýšený příjem soli, u deseti procent nad 4,2 gramu denně. Méně vápníku přijímalo 36,1 procenta dětí, kvůli čemuž jim hrozí rozvoj osteoporózy, 23,2 procenta mělo nižší příjem jódu. Nízký příjem provitaminu D mělo 62 procent dětí, nízké hladiny vitaminu D v krvi 36 procent, což je spojeno s rizikem křivice, nižší svalovou silou, častými infekcemi a rozvojem civilizačních onemocnění.
Mezi předškoláky mělo deset procent energetický příjem nad 127,4 procenta doporučených hodnot. V jejich stravě převažovaly nezdravé tuky, vyšší byl příjem sacharidů. V průměru měly děti 6,4 gramu soli za den, každé desáté přes 9,2 gramu, norma pro dospělé je přitom pět gramů.
Školáci od sedmi do deseti let v průměru měli energetický příjem lehce vyšší, deset procent však o více než 30 procent. Více přijímali také sacharidů a kuchyňské soli. Té konzumovalo deset procent dětí přes 12,7 gramu za den, více než dvojnásobek normy pro dospělé. Deset procent dětí přijímalo málo jódu, kyseliny listové a vitaminu D.
Děti od jedenácti do patnácti let měly celkový energetický příjem v průměru lehce nižší, deset procent pak naopak vyšší téměř o pětinu. Příjem tuku přitom odpovídal, ale složení bylo špatné. Deset procent dětí mělo příjem sacharidů vyšší téměř o třetinu. Soli přijímaly děti v průměru 10,3 gramu za den, každé desáté více než 13,3 gramu, téměř trojnásobek normy pro dospělé. Málo měly děti vápníku, jódu, kyseliny listové a vitaminu D.
Pro "dobrou praxi" doporučila odborná společnost u předškoláků a školáků snížit množství živočišných tuků a zvýšit množství rostlinných, omezit slazení a sladké nápoje a potraviny, vybírat potraviny s nižším obsahem soli a zařazovat do jídelníčku více mořských ryb a játra jako zdroj vitaminu D. U školních dětí od sedmi do deseti let navíc doporučila zařazovat častěji tmavě zelenou zeleninu a celozrnné pečivo a další zdroje kyseliny listové. U dětí od jedenácti do patnácti let k tomu doporučila také nezapomínat na zdroje vápníku, což jsou mléčné výrobky či brokolice.
