Ohrožené děti navštěvující školky jsou ve škole úspěšnější

Děti ze sociálně vyloučených oblastí jsou bez patřičné podpory v předškolním věku více než jejich vrstevníci ohroženi selháním ve škole. Uvádí to studie zaměřená na začleňování romských dětí předškolního věku, kterou představila Nadace Open Society Fund Praha. Ve vzdělávání jsou podle ní mnohem úspěšnější děti, které navštěvovaly běžnou mateřskou školu.

Zpracováním studie byl pověřen Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Studie vychází z dostupných dat a analýz. Zjistilo se podle ní, že pozitivní účinek mateřských škol je výraznější než vliv přípravných tříd. Ty byly až do letošního září vyhrazeny jen pro děti se sociálním znevýhodněním.

Děti ze sociálně vyloučených oblastí, kde žijí zejména Romové, podle autorů často jako malí nepoznají jiné prostředí. "Bez potřebné podpory takové děti začínají školní docházku s jinými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi než jejich vrstevníci z většinové společnosti. Rozdíly jsou patrné téměř ve všech oblastech," uvedli.

Předškolní vzdělávání, které by pro lepší efekt mělo trvat déle než jen plánovaný povinný poslední rok před školou, má podle dat z průzkumů silný vliv na schopnosti žáků. "Například 59 procent romských školkových dětí ve věku pěti let je schopno rozpoznat deset písmen. U těch, kteří do školky nedocházejí, je to jen pouhých 37 procent," uvádí studie. Obdobné rozdíly jsou mezi romskými dětmi také v dalších oblastech. Mezi dětmi z většinové populace, které chodí do MŠ a které jsou doma, takové rozdíly nejsou.

Ve věkové kategorii od tří do šesti let navštěvují MŠ zhruba dvě třetiny dětí z majority, ale jen 28 procent malých Romů. Důvodem jsou podle studie chybějící kapacity mateřských škol a také jejich špatná dostupnost především pro rodiny z odlehlých venkovských oblastí.
Dalším z argumentů jsou ekonomické důvody. Školné i stravné se pohybuje řádově ve stovkách korun měsíčně. Pokud by byla MŠ bezplatná včetně stravování, nechalo by děti zapsat podstatně více romských rodičů.

Studie se zaměřila na situaci romských dětí do osmi let, takže se podrobně zabývala také začátkem školní docházky. Upozorňuje na kritiku, že testy školní zralosti mohou diskriminovat romské děti. Prezentuje také výsledky dřívější studie společnosti Global Analysis and Consulting (GAC), podle níž pouze 30 procent romských chlapců a 50 procent romských dívek, kteří byli původně zapsaní do běžných základních škol, dokončilo studia ve stejné třídě, do které původně nastoupili.

U romských dětí je ve srovnání s většinou desetkrát větší pravděpodobnost umístění do škol nebo tříd mimo hlavní vzdělávací proud. Klíčovou hnací silou segregovaného vzdělávání se podle studie zdá být rodičovská volba. "Drtivá většina neromských rodičů hledá školu bez Romů nebo s nízkým počtem romských žáků. Když se počet takových žáků zvýší, své děti raději z dané školy vezmou," doplnili autoři.

Centrální podpora včasné péče o sociálně znevýhodněné děti do tří let neexistuje. U předškoláků dostávají poskytovatelé této podpory dotace z grantů ministerstva školství. Vztahuje se to i na předškolní vzdělávání poskytované převážně nevládními organizacemi. "Omezený objem finančních prostředků z tohoto programu bohužel neumožňuje celostátní rozšíření těchto zásadních služeb," uvedli autoři.

Školy a školky by měly častěji zaměstnávat proškolené romské učitele, mediátory a asistenty pedagoga. "Do výuky na středních a vysokých pedagogických školách by měly být povinně zařazeny předměty zaměřené na teorii a praxi inkluzivního vzdělávání v předškolních zařízeních a základních školách," doplnil v souladu se závěry studie ředitel Nadace OSF Robert Basch.