Některé střední školy ve Spojených státech si uvědomily, že pozdější první zvonění je ke studentům šetrnější. A v tom zbytku škol vyhlásili válku únavě sami žáci, kteří se snaží zařízení přesvědčit o efektivitě pozdějšího ranního příchodu. V argumentaci jim pomáhá nejnovější studie, podle níž mají takové školy prokazatelně lepší výsledky.
Odborníci z Centers for Disease Control and Prevention v Minnesotě se zaměřili na devět tisíc žáků z osmi veřejných středních škol ve třech státech, které se v posledních letech rozhodly první zvonění posunout na pozdější čas. A výsledky? Čím později škola začíná, tím lepší má prý studenty. Pozdější začátek svědčí podle studie mentálnímu zdraví, docházce a někdy i známkám nebo bodovému ohodnocení testů. Dokonce se odráží na množství autonehod. Když škola začínala až po půl deváté (namísto obvyklejšímu času mezi 7.20 až 8.00), přes šedesát procent žáků si mohlo déle pospat, což se pak promítalo na jejich výkonech.
Tři budíky a...
Sedmnáctiletá Jilly Dos Santosová z Missouri se do školy snažila vstát načas, dokonce si nastavila tři budíky. Jenže do dveří střední Rock Bridge High School dorazila až 7.50, zatímco hodina začala už o půl hodiny dříve. "Tohle jsem přesně nechtěla. Poletím ze školy," bála se. A v tu chvíli se z nevyspalé žákyně stala aktivistka za spánek. Vedení školy se nyní snaží přesvědčit, že teenageři jsou naprogramováni tak, aby chodili pozdě spát a ráno také později vstávali.
Mnozí Američané se o posunutí začátku školního dne podle listu New York Times snaží již delší dobu a například v Connecticutu, Severní Karolíně, Kentucky nebo Minnesotě dokonce úspěšně. Školáci si zde mohou přispat a výuka začíná až po osmé. Momentálně o pozdějším zvonění rozhodují i v zařízení v Seattlu.
Za vším hledej hormon
Během puberty se podle citované studie bouří hormony a mozek prochází rozvojem, tudíž se teenageři holdující spánku pravidelně osm až devět hodin lépe učí, nejsou tak pomalí a neúčastní se dokonce tolik školních bitek. Spánek prý také brzdí jejich tendence k neuváženému a impulzivnímu rozhodování. Tělo navíc uvolňuje "spací" hormon melatonin později, a tak se u nich dostavuje ospalost až po jedenácté hodině večerní.
Někteří rodiče i sami studenti jsou však stále proti posunutí začátku školy. Hlavním důvodem je následné posouvání konce "pracovního" dne, tedy pozdější začátek sportovních tréninků nebo brigád.
Posunutí školní docházky z většinové osmé na devátou hodinu v Česku loni navrhoval i současný ministr školství Marcel Chládek. "Děti, které do školy dojíždějí, musejí někdy vstávat i v půl šesté ráno a celé dopoledne pak prospí," uvedl tehdy. Návrh však nebyl vyslyšen. Jako vzor by nám v tomto směru mohly prý sloužit střední školy ve skandinávských zemích, kde mnohdy začínají až v devět.
