Poruchy chování, řídnutí kostí, alergie, kriminalita i zvýšený stres. Omezení kontaktu s přírodou u dnešních dětí má podle přibývajících vědeckých studií četné negativní dopady. Letní stavění bunkrů, přeskakování potoků nebo pozorování žab má proto větší význam, než se může zdát.
Dnešní "skleníková" populace, která tráví stále více času v interiérech na úkor míst s nebem nad hlavou, začíná podle odborníků vykazovat například nedostatek vitaminu D, který tělo získává ze slunečního záření. "S vitaminem D souvisí hodně funkcí v těle, například kostní metabolismus, děti z jeho nedostatku mívají skoliózy. Souvisí i s poruchami menstruačního cyklu a plodností. Dřív se dával vitamin D pouze kojencům, ale dnes zjišťujeme, že jej potřebují i teenageři, lidi v produktivním věku a senioři," sdělila TÝDNU lékařka Helena Máslová z Centra psychosomatické péče.
Abychom vitaminu D získali dostatek přirozenou cestou, potřebovali bychom strávit denně alespoň dvě hodiny venku. Této normě se však podle lékařky Máslové nepřibližují ani malé děti, které by to nejvíce potřebovaly pro svůj zdárný vývoj.
* Co je špatného na současných dětských hřištích?
* Jak se odráží výuka mimo třídu na následném chování žáků?
* Jaký dopad má, když lidé po operaci mohou koukat do zeleně místo na holé zdi?
* Proč je důležité lézt na stromy?
* Jak vypadá všední den v lesní školce?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které je právě na stáncích.
