Dnešek je pro školáky a jejich rodiče velkým dnem. Začátek školního roku se zřejmě nejvíce týká prvňáčků, pro něž první chvíle strávené ve škole představují určitou psychickou, ale i fyzickou zátěž. Která nebezpečí na žáky v kolektivu číhají a jak se jim případně bránit?
Kašel a rýma
Nejčastějšími nepřáteli dětí v kolektivu jsou "obyčejný" kašel a rýma. Virová onemocnění horních cest dýchacích však nejsou tak triviální, jak se mohou jevit. Přecházejí totiž mnohdy do zánětů průdušek, středního ucha nebo jiných nepříjemných onemocnění. Mnoho rodičů si neví rady, kdy svou ratolest poslat do třídy a kdy ji naopak ponechat doma. "Pokud má dítě jen trochu rýmu nebo jen minimálně pokašlává, ale nemá zvýšenou teplotu a je čilé, mohlo by do školy jít. Pokud potíže budou gradovat, rodiče by měli jít k lékaři nebo potomka chvíli nechat doma a počkat," vysvětlila v on-line deníku TÝDEN.CZ pediatrička Martina Spaziererová z Kladna.
Malé děti jsou často ohroženy pneumokokem. "Pneumokoky mohou vyvolat různá onemocnění, nejčastěji jde o záněty v oblasti ucha, plic, ale i mozkových blan. Na začátku je prakticky vždycky horečka, u plicního zánětu kašel, u zánětu mozku porucha vědomí ..." vysvětluje lékařka Hana Roháčová z Nemocnice Na Bulovce. "Pneumokoky obvykle reagují na antibiotika. Vzhledem k narůstající rezistenci některých kmenů však může být někdy nutné podávat i několik různých antibiotik. Proto je výhodné onemocnění předcházet a chránit se očkováním," doplňuje pediatr Dalibor Pastucha.
Angína a záněty
Antibiotika se u dětí podávají nejčastěji v případě nákazy angínou, zápalem plic, zánětem průdušek nebo dutin. Jejich podání je třeba zahájit, pokud horečky trvají více než tři až čtyři dny při zhoršení stavu a únavě pacienta.
Neštovice
Dalším nepříjemným infekčním onemocněním přenášejícím se v kolektivu jsou plané neštovice, jimiž se ročně nakazí zhruba padesát tisíc českých dětí. Drtivá většina z nás si jimi projde již před šestým rokem života, ale existují výjimky, u nichž se nemoc projeví v pozdějším věku. Imunitu neštovice dosti vyčerpávají a po jejich prodělání se u dosud zdravého dítěte objevuje zvýšená nemocnost. "Určitě bych proti neštovicím očkovala, po prodělaných planých neštovicích není celoživotní ochrana, dítě je může dostat i opakovaně. Nebo také pásový opar se klidně objevuje již kolem deseti let, dříve jsme jej vídali spíše u starých a oslabených osob. Po dvou dávkách vakcíny je ochrana minimálně dvacet až třicet let, nejspíše celoživotní," doporučuje dětská lékařka Renáta Růžková.
Spála, spalničky a příušnice
Běžně se u školních dětí vyskytuje také spála, která se může i několikrát opakovat, pokaždé v návaznosti na jiný typ streptokoka. Vážné, až smrtelné onemocnění, jakým jsou spalničky, se v Česku naštěstí objevují díky očkování velmi málo. Podobně jsme na tom s příušnicemi, které nemusí zastavit ani vakcinace. Oproti tomu ve Francii, Španělsku nebo Bulharsku se toto nepříjemné onemocnění vyskytuje poměrně často a ročně si vyžádá i několik obětí. "V Bulharsku se v posledních třech letech zaznamenalo přes dvacet tisíc případů a čtyřiadvacet úmrtí," pokračuje Spaziererová. Podle ní pro děti představuje nebezpečí také rychle se šířící hepatitida A, již nakažený vylučuje například slinami dlouho před propuknutím nemoci.
Roupy a vši
Tito dva parazité se ve větších skupinách dětí vždy vyskytovali a vyskytovat budou. Kontaktu tkanin nebo vlasů lze u dětí těžko předejít. "Je potřeba v první fázi použít šampony a spreje, které hubí vši, ale na vajíčka nepůsobí. Ty je nutno potom mechanicky z vlasů nejlépe ručně stahovat. Šampony a podobné prostředky je třeba opakovaně použít s odstupem několika dnů, protože z vajíček rychle vyrostou malé larvičky," doporučuje lékařka. Roupy jsou také běžným dětským parazitem, který ovšem způsobuje řadu nepříjemností.
Meningokok
Obrovské nebezpečí představuje meningokok. Hnisavé záněty mozkových blan probíhají velmi rychle a těžce a ohrožují pacienta na životě. Meningokoková onemocnění nejsou příliš častá, ale ani vzácná. "Děti do roka věku se mohou očkovat vakcínou proti meningokoku C, pak jsou nutné tři až čtyři dávky," tvrdí Růžková.
Hygiena a imunita
Obecně platí, že se rodiče nemusejí obávat nástupu svých potomků do školy či školky. Je třeba, aby se děti setkaly s virovými nemocemi a vytvořily si na ně protilátky. Proti závažným chorobám dnes existují očkování, kterých by se rodiče neměli obávat. V kolektivu sice k onemocnění dochází častěji a rychleji, než by bylo nutné, ale tomu můžeme předcházet správnou výživou dítěte, otužováním, pohybem, dodržováním hygieny či podáváním vitamínů.
