Věk, kdy ženy podstupují umělé oplodnění, dál stoupá. Za pět let se u nejčastěji používané metody zvýšil o 16 měsíců, průměrný je nad 35 lety. S věkem ale úspěšnost umělého oplodnění klesá. V roce 2015, ze kterého pochází poslední data zveřejněná Ústavem zdravotnických informací a statistiky, byl počet všech cyklů nahlášených do národního registru 38 081, což je o 6,1 procenta více než v předchozím roce.
Nejčastější metodou umělého oplodnění je takzvaná in vitro fetilizace (IVF), při níž se spermie bez dalšího vloží do roztoku k vajíčku. Má úspěšnost přibližně 20 procent. Tato metoda je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ženy do 39 let mají nárok na tři až čtyři pokusy. Za další spojené úkony a léky páry doplácí průměrně 17 500 korun na cyklus placený pojišťovnou.
Zatímco v roce 2007 byl průměrný věk žen podstupujících IVF 33,4 roku, v roce 2011 to bylo 34 let a v roce 2015 35,3 roku. Druhou nejčastější metodou je takzvaný kryoemryotransfer (KET), tedy použití vlastních rozmražených embryí z předchozího IVF cyklu. Zatímco v roce 2007 ho podstupovaly ženy průměrně v 33,8 letech věku, v roce 2015 to bylo v 37,2 letech.
"Vyšší průměrný věk cyklů KET oproti IVF je samozřejmým důsledkem toho, že cyklus KET přichází na pořad až po IVF cyklu. V případě neotěhotnění ženy po několika měsících, v případě porodu po jednom až několika letech," uvádí dokument.
S věkem ženy klesá úspěšnost pokusů o umělé oplodnění. Z 6526 cyklů IVF u žen do 34 let se narodilo 1445 dětí, z 5820 cyklů u žen mezi 35 a 39 lety věku 824 dětí a u žen nad 40 let z 2322 cyklů 84 dětí.
Od roku 2007 klesá průměrný počet embryí, které žena dostane do dělohy v jednom IVF cyklu. Podle statistiků se dává přednost dražšímu dalšímu cyklu v případě neúspěchu před rizikovějším vícečetným těhotenstvím. Zatímco v roce 2007 byl průměrný počet embryí tranferovaných ženách do 34 let 1,97, do 39 let 1,95 a nad 40 let 1,86, o osm let později to bylo 1,27 u mladších 34 let, do 39 let 1,39 a 1,5 u starších 40 let. Menší pokles u žen nad 40 let je ovlivněný i tím, že si cyklus musí páry platit kompletně a riziko vícečetného těhotenství je menší.
Cykly IVF, které proplácí zdravotní pojišťovny, podstupují zejména Češky. V roce 2015 jich bylo asi deset tisíc, k tomu navíc 2500 cizinek ze zemí EU a kolem 600 žen z ostatních zemí. Transfer zmražených embryí podstoupilo přibližně 6500 Češek, ze zemí EU pocházelo téměř 4200 žen a mimo EU asi 500.
Úspěšnost metod umělého oplodnění se pohybuje od 20 do 75 procent. V roce 2015 bylo umělým oplodněním u českých žen dosaženo 3357 těhotenství a narodilo se 2353 dětí. U žen do 34 let při zahájení cyklu to bylo 1445 dětí, do 39 let 824 dětí a 84 u matek starších 40 let. Celkem se v roce 2015 narodilo 110 800 dětí, z umělého oplodnění tak pocházely asi tři procenta z nich.
V Česku nyní působí zhruba čtyři desítky center reprodukční medicíny, z nichž většina je soukromých. Problém s neplodností má pětina párů. V ČR smí léčbu podstoupit žena od 18 do 49 let. Pojišťovny ji hradí třikrát či čtyřikrát podle počtu vložených embryí do 39 let. Debatuje se i o zvýšení hranice až na 43 let. Naopak Světová zdravotnická organizace (WHO), která dosud definuje nedobrovolnou neplodnost jako nemoc, zvažuje její překvalifikování. To by mohlo vést až k tomu, že by umělé oplodnění nebylo hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Podle kritiků se z asistované reprodukce v Česku stal výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jenž spravuje jeho majetek, má na trhu asi čtyřicetiprocentní podíl.
