Bilingvní děti se rychleji přizpůsobují změnám, dokážou se snadněji soustředit a v dospělosti jsou méně náchylné k Alzheimerově chorobě. Vyplývá to z několika nových studií, které shrnul americký vědec Jared Diamond v odborném časopise Science.
"Dítě, které bylo vychováváno bilingvně, se naučilo od tří měsíců věnovat pozornost zvukům italštiny a nevnímat čínsky hovořící matku. Ale pokud začne hovořit matka, dítě začne věnovat pozornost čínským zvukům a přestává vnímat italštinu," uvedl Diamond jako příklad.
Díky dvojjazyčnému prostředí má dítě praxi v přepínání pozornosti, což běžný člověk vůbec neumí. V další kanadské studii se uvádí, že ti, kdo hovoří více než jedním jazykem, jsou méně náchylní k rozvoji různých forem demence, včetně Alzheimerovy choroby.
Vyhodnocením stovek seniorů s demencí vyšlo najevo, že u bilingvních pacientů se symptomy nemoci objevily nejméně o čtyři roky později než u lidí, kteří znají jen jeden jazyk. Možným vysvětlením je, že bilingvní lidé procvičují mozek jiným způsobem než lidé s jedním jazykem a tím oddalují demenci.
"Řekněme, že jste švédský obchodník, který mluví pěti jazyky. Měli byste tedy být 25 let chráněni před Alzheimerem, což znamená, že ho nedostanete až do 102 let, tedy že ho vlastně nedostanete vůbec," píše Diamond.