Složité vyšetření
Výskyt astmatu celosvětově stoupá, nejohroženější jsou děti

Astma postihuje až patnáct procent dětí, výskyt v dětském věku celosvětově stoupá. Celkově trpí astmatem osm procent populace, děti tak patří k nejohroženějším. U malých dětí lékaři ani rodiče na astma mnohdy včas nepomyslí. Také jejich vyšetření je složitější.

"U malých dětí ve věku tři až čtyři roky je těžké provádět spirometrii, která je základním vyšetřením u astmatiků. Při vyšetření špatně spolupracují. Základem je analýza příznaků a anamnestických údajů," řekl ředitel České iniciativy pro astma profesor Petr Pohunek z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

U některých dětí se mohou první astmatické obtíže objevit jen jako opakované virózy či stavy zahlenění. "Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo i léky na posílení imunity a na astma se vůbec nepomyslí," podotkl lékař.

U astmatických dětí jsou obvyklými příznaky častá dušnost, zrychlené dýchání, málo energie, pisklavé zvuky při nádechu a výdechu. Riziko významně zvyšuje alergická zátěž jakéhokoli typu u rodičů, především u matky a alergické projevy u dítěte v podobě astmatického ekzému.

Děti podle Pohunka ohrožuje také tzv. těžké astma. Malé děti mají menší rezervy a při záchvatu dušnosti u nich snáze nastane nedokysličení organismu. U těžkého astmatu v dětském věku navíc záchvaty dušnosti často přicházejí rychle a prudce.

Hodnocení tíže astmatu vychází z toho, zda a jak se astma daří uvést "pod kontrolu" a jaká léčba k tomu je nutná. Nejtěžší forma astmatu je taková, kdy se potlačení potíží ani při maximální možné léčbě nedaří. Na rozdíl od lehčích forem, s nimiž lze obvykle při pravidelném užívání léků vést normální nebo téměř normální život, nemocný s těžkým astmatem je obvykle významně omezen ve svých aktivitách.

"Dítě může být kvůli těžkému astmatu neschopné školní docházky, má časté záchvaty dušnosti, narušený spánek a je ve vysokém riziku těžkých záchvatů s potřebou hospitalizace a intenzivní péče," varoval Pohunek.

Moderní léčba spočívá v pravidelném podávání preventivních léků, které tlumí zánětlivou reakci ve stěně průdušek. Pacienti s těžkým astmatem musejí brát také vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími přípravky, které vylepšují průchodnost průdušek.

V nejzávažnějších případech se kortikoidy podávají v tabletách. Na rozdíl od inhalační formy mohou při dlouhodobém užívání zpomalit růst dítěte. Pro děti od šesti let věku s některými nejtěžšími formami alergického astmatu je v posledních letech dostupná i velmi účinná biologická léčba, která pomůže jejich stav zlepšit.