Neviditelné nebezpečí
Vysoký cholesterol může zkrátit život i dětem

Každé čtyřsté až pětisté dítě trpí dědičnou dispozicí, při níž nemůže dostatečně zpracovávat cholesterol. Tato metabolická vada je velkým rizikem pro zúžení srdečních a mozkových cév a může už ve velmi mladém věku skončit smrtí například na následky infarktu. "Děti z rizikových rodin musí lékaři povinně hlídat na pětiletých a třináctiletých prohlídkách," upozorňuje odborník na metabolismus lipidů Josef Hyánek.

Před pár desítkami let to bylo nemyslitelné, dnes lékaři bojují se zvýšeným cholesterolem u dětí poměrně často, protože ho umějí odhalit. Diagnóza se složitým názvem familiární hypercholesterolemie je vysoce dědičná - pokud jí trpí oba rodiče, jejich dítě má 75procentní šanci, že bude také nemocné, v případě nemoci jednoho z nich je tato šance poloviční.

Každá buňka v těle cholesterol potřebuje, jeho dostatek je také nutný pro správný vývoj plodu v těhotenství. Ze dvou třetin se cholesterol tvoří sám složitým procesem a ve zbývající třetině ho přijímáme z potravy. Problém ovšem nastává v případě, kdy ho v těle máme víc, než potřebujeme. Jedním z důvodů může být právě familiární hypercholesterolemie, při níž se v krvi pacientů hromadí nadbytek cholesterolu, aniž by ho přijímali.

Lékaři znají dvě formy tohoto onemocnění - homozygotní a heterozygotní. V prvním případě jde o vzácnou formu, které může vést k úmrtí na cévní komplikace už u malých dětí. O něco méně závažná a nejčastější forma je heterozygotní, kterou u nás trápí odhadem dvacet tisíc lidí. Bez úpravy životního stylu a nasazení léků by tak děti mohly zbytečně umírat na závažná kardiovaskulární onemocnění.

Léky nic nenahradí

Nemoc však nelze na první pohled poznat, odhalit ji mohou pouze laboratorní testy, na něž se specializují především v Nemocnici Na Homolce, kde pod vedením profesora Hyánka vznikla první česká ambulance zaměřená na poruchy metabolismu tuků u dětí. Tehdy první pacienti "odchytli" z řad příbuzných lidí operovaných na kardiochirurgických odděleních. "V Česku se nám podařilo zavést povinný selektivní screening poruch metabolismu lipidů u dětí z rizikových rodin, nebo jejichž rodiče nejsou známi. Proto lékaři kontrolují děti na pětiletých a třináctiletých prohlídkách," popisuje Hyánek.

"Špatné geny ale ještě neznamenají, že nemoc existuje. K tomu, aby se geny předčasně projevily, je třeba jejich provokace. Riziko, že nemoc propukne, si každý zhoršuje vnějšími rizikovými faktory - nedostatkem pohybu a nezdravým stravováním," upozorňuje lékař.

Léčba u dětí i dospělých probíhá v první řadě za pomoci statinů. Lékaři používají starší druhy léků, u nichž jsou známy minimální vedlejší účinky. Tyto léky snížily výskyt smrtelných cévních příhod až o padesát procent. "Například nízkocholesterolová dieta má více negativních účinků než samotná léčba statiny," dodává Hyánek.

Jídlem ku zdraví

Jídelníček ohrožených dětí by neměl postrádat rostlinné steroly, obsažené např. v ovoci, zelenině, ořeších, luštěninách či roztíratelných tucích jako je Flora apod. "Jednou jsem jel kolem školy, a když jsem viděl, co těm dětem nabízeli v automatech k jídlu a pití, ihned jsem šel za ředitelem," vzpomíná na nedávnou příhodu Hyánek.