Místo guláše nebo borůvkových knedlíků jim prý stačí dýchat. Celým povrchem těla přijímají pránu, energii veškerého bytí. Breathariáni jíst nepotřebují, nebo to alespoň tvrdí. V západním světě jich je v tuto chvíli údajně na 40 000 a žijí i mezi námi.
Na balkoně žižkovské garsonky stojí mladá žena a nasává sílu slunce - místo snídaně. Vlastně: to je její snídaně. Doma nemá ani kávovar, ani lednici a už přes půl roku nedala do pusy nic, jen občas doušek čisté vody. Už přes půl roku je totiž breathariánka. Žena, která si přeje zůstat v anonymitě, nám poslouží jako zástupce několika desítek Čechů a Češek, kteří žijí stejně. Část společnosti jim tleská, část je má za duševně narušené nebo podvodníky.
"Celé je to naprostý nesmysl od začátku až do konce," reaguje na breathariánství přední český dietolog Štěpán Svačina.
Breathariánství není půst, jak by se na první pohled mohlo zdát, naopak: jde o specifický způsob výživy. "Nemůžeme zaměňovat pránickou výživu s hladověním. Jedná se o plnohodnotnou výživu těla jiným způsobem, než je dnes obvyklé," upozorňuje Jaroslav Škvařil z České společnosti pro výživu a vegetariánství. "Biochemie pránické výživy se vymyká současným vědeckým poznatkům o výživě člověka. Víme přece, že bez jídla a pití vydrží člověk přibližně deset až čtrnáct dní."
První zmínky o práně jako životní energii jsou už v základních knihách hinduismu, ve védách. Upanišady hovoří o umění nakládat s životní energií tak, že ji není potřeba čerpat z potravy. Pránickou výživu s hladověním skutečně spojovat nelze, čímž s sebou nese vyšší riziko. Když se jí totiž chopí dnešní společnost, vznikne nekonečný půst a přemáhání žaludku místo hlavy.
"Léčila jsem už dva případy, kdy pokus o breathariánství zřetelně způsobil dlouhodobé poruchy příjmu potravy," dokládá lékařka, která působí na východě České republiky. Spolu se svými pacienty chce zůstat v anonymitě. Její pomoc vyhledali nezávisle na sobě muž kolem padesátky a velmi mladá dívka. Oba absolvovali přechod na pránickou výživu. "Pro oba byla motivace osobní štěstí. Trpěli pocitem, že pokud neuspějí a pozřou potravu, už nikdy nebudou spokojení," popisuje lékařka. "Slečna má proto dodnes nutkání jíst a pít tajně."
Právě nespokojenost se svým životem a především hledání nové, neokoukané cesty přivádí Čechy k breathariánství velmi často. Nudíme se. Nemáme naplnění. Potřebujeme směr a vzor. Podle psychiatrů ale není možné přesvědčit tělo, že přestalo potřebovat potravu. Hluboko do mysli se pouze vryje program, že hlad představuje účinný způsob k dosažení žádoucího cíle, konstatuje psychiatrička Hana Papežová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že zákon o zachování hmoty zatím prokazatelně existuje. "Diskutované hladovky mohou strhávat k dalším formám jídelního extremismu různého typu, týkajícího se výběru a množství potravin, nejčastějším cílem je zdravý životní styl. To ovlivňuje hlavně děti a dospívající a může vést ke vzniku poruch příjmu potravy ohrožujících zdraví."
Karma Hollywoodu
Zatímco půst soudobé církve vnímají spíše symbolicky, stoupenců pránické výživy přibývá. Více či méně poučení školitelé pořádají semináře, školení i zahraniční poutě za ještě osvícenějším nasáváním energie. Do důsledku jdou potom za oceánem. V Kalifornii vznikla první breathariánská restaurace. A není to vtip. Zákazník si objedná jídlo, zaplatí a potom ho očichává, což mu osvěží jeho pránický jídelníček.
O setkání s breathariánstvím na cestě do východních zemí se zmiňuje i Richard Gere, Michelle Pfeiffer pak dokonce pro magazín The Telegraph popsala svůj nezdar: "Náhodou jsem se seznámila s párem, který se zabýval dietami. Chtěla jsem vypadat skvěle, jak si to má profese žádá, tak jsem se stala členkou spolku breathariánů," líčila Michelle. "Navrhovali mi, abych s nimi žila, a oni tak měli lepší přehled o tom, jak jím. Za všechny jejich rady a dohled jsem platila - a ne malé částky." Zachránil ji až bývalý manžel Peter Horton, který pracoval na filmu o sektách a zabránil jí dál platit za nic.
Za levnější variantou Gereových tibetských dobrodružství může našinec vyrazit k Ružomberoku.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU INSTINKT, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
