Sto padesát až tři sta eur si mohli odnést dobrovolníci trpící nadváhou, pokud se jim podařilo zhubnout za čtyři měsíce na stanovenou váhu. Finanční prémie se v německém experimentu ukázala jako rozhodující faktor ve snaze o zdravější životní styl. Ženy přitom na peněžní pobídku reagovaly vstřícněji než muži.
V rámci výzkumu Rýnsko-vestfálského institutu pro ekonomický výzkum bylo celkem sedm set účastníků ve věku mezi 18 a 75 lety náhodně rozděleno do tří skupin a dostali za úkol snížit svoji tělesnou hmotnost o šest až osm procent, podle konkrétního doporučení lékaře. Části účastníků byla posléze nabídnuta prémie ve výši 150 nebo 300 eur, pokud se jim podaří tohoto cíle dosáhnout. Před počátkem čtyřměsíčního experimentu a po jeho ukončení byly zároveň testovány každodenní návyky a strava účastníků.
Zatímco kontrolní skupina v polovině testovacího období čtyř měsíců zhubla v průměru o 2,3 procenta, členové finančně ohodnocené skupiny za stejnou dobu zhubli o více než 5 procent své hmotnosti. Takový úbytek hmotnosti se mezi odborníky přitom považuje za práh, po jehož překročení se zdravotní stav lidí, kteří se snaží zhubnout, očividně začíná zlepšovat. Studie také poukázala na to, že finanční pobídka má evidentně různý účinek na muže a na ženy. Zatímco zvýšení prémiové částky na dvojnásobek zapůsobilo na ženy natolik, že zhubly více, u mužů se podobný efekt neprojevil.
Co ovšem studie neprokázala, je otázka, zda finanční pobídka, jež vedla k výraznému snížení hmotnosti, bude mít efekt i do budoucnosti, či zda se její příjemci stanou obětmi takzvaného jo-jo efektu, kdy po ukončení diety dochází k opětovnému nabrání hmotnosti. Ve prospěch dlouhodobějšího efektu však prozatím hovoří to, že lidé, kteří byli finančně motivovaní zhubnout, si prý po skončení experimentu uchovali zdravější životní styl: navykli si například místo jízdy výtahem chodit po schodech a začali jíst pravidelně a bez mlsání mezi hlavními jídly. A zejména ženy začaly pravidelně docházet do fitness.
Finanční pobídky na zhubnutí by v dlouhodobém horizontu mohly podle autorů ušetřit peníze státní kase. S přibývajícími kily totiž stoupá riziko výskytu cukrovky, vysokého tlaku, infarktu a mnoha dalších chorob.