Nemusíme opakovat, že strava z fast foodu je nezdravá a její spojení s obezitou je prokázané. Nyní však vědci zkusili odhadnout, jak moc se jedna porce tučného, přesoleného smaženého hamburgeru nebo kuřete projeví na naší váze. Průměrně po ní údajně BMI index stoupne o tři setiny. Ke svému závěru došli vědci z Kalifornie a Irska porovnáním průměrného prodeje jídla z fast foodů na osobu a nárůstu indexu v určitém období.
Tým kolem Roberta De Vogliho z Kalifornské univerzity použil data prodeje ve fast foodech v 25 vyspělých státech za roky 1999 až 2008 a přepočítal je na jednotlivce. Údaje pak porovnal s průměrným BMI indexem v těchto zemích. Zjistilo se, že průměrný počet transakcí ve fast foodech na hlavu během uvedených let stoupl a stejně tomu bylo i u BMI. Odborníci došli podle buletinu Světové zdravotnické organizace k závěru, že se BMI zvýšilo o tři setiny s každou porcí nezdravého jídla. De Vogli uvedl, že brali v úvahu také faktory jako pohyb, věk apod.
Pohodlnost nade vše
Spolu s růstem ekonomiky se objevuje trend, že lidé jedí méně doma a více venku. A právě fast foody nabízejí žádanou variantu. A když k tomu přičteme méně chůze a častější jízdu autem, k nabírání na váze není daleko. S touto skutečností se prý ve studii také počítalo. Autor výzkumu však přiznává, že nebrali v úvahu další potenciální zdroje nezdravého jídla -svou roli totiž v tloustnutí obyvatelstva nehrají jen fast foody, ale také průmyslově zpracovávané potraviny. I jejich konzumace je vyšší tam, kde lidé holdují fast foodům. Jejich vliv údajně bude předmětem dalšího zkoumání. Výsledek je tedy třeba brát s rezervou, o to víc, když jde pouze o srovnání číselných údajů a nikoliv podrobné sledování konkrétních lidí.
Světoví jedlíci
Největší nárůst BMI ve spojení s nezdravou stravou z rychlého občerstvení zaznamenala studie v Kanadě, Austrálii, Irsku a na Novém Zélandu. Mnohem lépe na tom naopak byly prý oblasti s regulovaným trhem, jako Itálie, Nizozemí, Řecko a Belgie.
"Zaměřili jsme se pouze na státy, které jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj," uvedl De Vogli. "Dokud vlády neučiní kroky v regulaci jejich ekonomik, neviditelná ruka trhu bude pokračovat v propagaci obezity po celém světě, což bude mít neblahé následky na zdraví obyvatelstva i ekonomickou produktivitu," dodává a doporučuje také ochranu malých zemědělců a lokální produkce.
Češi v nadváze poráží Češky
Mužů s nadváhou je v Česku podle Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu z roku 2010 více než žen. Ve většině případů se drží kolem BMI 27 (nadváha začíná nad 25), zatímco nad hranicí obezity (BMI 30) už je situace vyrovnaná - překročilo ji 17,4 procenta mužů a o desetinu procenta více žen. Ale muži vzhledem ke své tělesné konstrukci dosahují vyšších hodnot snáze, a tak je u nich 2,4 krát vyšší pravděpodobnost nadváhy.
|
Body Mass Index neboli index tělesné hmotnosti (BMI) vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a tělesnou výškou. Normální hodnota BMI se pohybuje v rozmezí 18,5-25. Hodnoty pod 18,5 signalizují podváhu či podvýživu, hodnoty nad 25 signalizují nadváhu, nad 30 obezitu. Nad 40 už se hovoří o morbidní obezitě. BMI lze vypočítat jako poměr hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech. |
