Padesát tisíc let starý exkrement ze španělského tábořiště odhalil, co neandertálci jedli. A rozhodně to nebylo jen maso. Jejich jídelníček obsahoval také rostlinné složky.
Chemický rozbor zřejmě nejstarší zkamenělé fekálie potvrdil, že její původce měl rozmanitý apetit. Již dřívější francouzské vykopávky naznačily, že se neandertálci živili kromě masa i rostlinami - archeologové nalezli vedle rybích kostí a ostatků ptáků také pozůstatky škrobnatých plodin (patří mezi ně např. maniok, batáty či brambory). Před čtyřmi lety nalezené neandertálské zuby obsahovaly dokonce zbytky mikrofosílií datlí i luštěnin, píše vědecký server Live Science.
Autorka nejnovější studie Ainara Sistiagaová ze španělské Universidad de La Laguna se se svými kolegy z amerického institutu MIT zaměřila na biomarkery, které ve zkamenělém výkalu neboli koprolitu objevili v nalezišti poblíž španělského města Alicante. Tuto oblast pravěcí předci obývali zhruba před 45 až 60 tisíci lety.
Hnědé tajemství
Vzorky mimo jiné obsahovaly koprostanol (přítomný v živočišných exkrementech) či složku podobnou cholesterolu, kterou produkují rostliny. Podle autorů studie jde o první důkaz, který potvrzuje skutečnost, že neandertálci byli všežravci.
"To ale není tak překvapivé, protože šlo o primáty, a ti většinou bývají všežraví. Nemůžeme přesně říct, které konkrétní rostliny jedli, avšak vzhledem k oblasti nálezu by to mohly být bobule, ořechy nebo hlízy, " doplňuje Sistiagaová. Ostatní odborníci jsou však k nálezu skeptičtí a ptají se, zda koprolit skutečně patří neandertálci.
