Dospělým vegetariánství prospívá, tvrdí odborník

Dospělým lidem vegetariánství prospívá. V této skupině je jednoznačně nižší výskyt obezity i nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Problémy podle něj mohou mít lidé s intenzivní pohybovou aktivitou a obezřetní by měli být rodiče, kteří chtějí, aby se bez masa stravovaly jejich děti.

Dětem totiž podle Pavla Suchánka z Fóra zdravé výživy při vynechání masa hrozí nedostatek vitamínu B12, železa a vápníku. "Nejde o to, že by tyto složky ve stravě chyběly, ale tělo je z jiných zdrojů nedokáže tak dobře zpracovat. Rodič musí spolupracovat s nutričním terapeutem, aby dítěti nic nechybělo," řekl.

Pohledy se však mohou lišit. Zatímco pediatři obecně radí, aby bylo maso součástí příkrmů už krátce po půl roce věku dítěte, například známý výživový poradce Petr Fořt ho nedoporučuje minimálně do roku. "O výživě rozhoduje rodič ve spolupráci s pediatrem, výživový poradce nenese za svá doporučení odpovědnost. Maso u malých dětí nemusí být každodenní, pokud je dostatek jiných bílkovin," komentoval to Suchánek.

V poslední době sílí hlasy, aby vegetariánství bylo alternativou také ve školních jídelnách, které jsou však konzervativní. "Bereme to, že dítě obecně musí dostat přísun živin, které potřebuje. Jsou i vědecky prokázaná fakta, že maso děti potřebují," řekl prezident Asociace školních jídelen Michal Malát.

Margit Slimáková z iniciativy Skutečně zdravá škola, usilující o zlepšení kvality školního stravování, poukázala na to, že ve školách podle aktuálních předpisů nemůže být příliš mnoho bezmasých jídel. "Podle spotřebního koše, který je dvacet pět let starý, to vychází na čtyři masová jídla týdně plus masové polévky," řekla. V "bezmasém" dnu navíc bývají na jídelníčku sladké pokrmy. "Často třeba buchtičky s krémem, to je strašné," poznamenala.

Malát však zdůraznil, že záleží na personálu dané školní jídelny. Nabídka bezmasých pokrmů podle něj může být rozhodně širší než jen sladká jídla. "Záleží na tom, jak to kuchyň pojme, jak to umí připravit a podat. Je to o kuchařkách," uvedl.

Jiná je situace u jídelen, které dávají na výběr ze dvou nebo tří variant obědů. Pak se vegetariánské jídlo objevuje častěji. "Odborníci ovšem mají strach, aby si děti nevybíraly jen bezmasá jídla. Tuzemské odborné společnosti příliš vegetariánství u dětí nepodporují, i když v zahraničí s tím nemají problém," uvedla Slimáková.

Asociace podle Maláta nemá přesná čísla, kolik školních jídelen v rámci výběru nabízí jednu bezmasou variantu. "Určitě se to v nějakém procentu bude pohybovat. Škola tím dá prostor dětem, které maso nepreferují," řekl.

Podle Suchánka obecně počet vegetariánů ve společnosti roste, i když přesné statistiky k dispozici nejsou. Čísla gastronomického portálu Lunchtime.cz ukazují, že počet restaurací připravujících vegetariánské pokrmy neustále stoupá. Zařízení označujících se jako vegetariánská tvoří v současnosti 4,7 procenta všech restaurací zařazených v databázi portálu. Největší podíl restaurací přívětivých k potřebám vegetariánů je dlouhodobě ve velkých městech. V Praze je takových podniků 75 a představují 5,5 procenta všech restaurací v hlavním městě.

"V posledních letech pozorujeme výrazný nárůst ve vyhledávání vegetariánských jídel a je to jeden z důležitých parametrů, podle kterého se hosté rozhodují, kam půjdou na oběd," uvedl Peter Švec, regionální manažer Lunchtime.cz. Proti loňsku přibylo v databázi celkem 11 restaurací, což představuje nárůst o zhruba 8,5 procenta.