Ebola neustupuje, rozšiřuje se! Lékaři bez hranic popíchli Česko

Epidemie eboly v západní Africe navzdory některým pozitivním údajům neustupuje, naopak se geograficky rozšiřuje a stále není pod kontrolou. Za nejnutnější opatření v současnosti organizace považuje vytváření malých mobilních týmů, které budou schopny rychle reagovat na nový výskyt smrtelné nemoci, a obnovení zhroucených zdravotnických systémů v zasažených zemích. S pomocí české vlády jsou Lékaři bez hranic podle ředitele Lékařů bez hranic v ČR Pavla Grubera spokojeni napůl.

"Kdyby Česká republika tam v září postavila izolační jednotku o deseti lůžkách, tak by to byla ohromná pomoc a mimořádně by to bylo ceněné. A to je to, co jsme nedostali," posteskl si Gruber. S českou vládou se o další pomoci už jednat nechystá. Ocenil nicméně, že kabinet alespoň nějak reagoval na výzvu organizace o pomoc, zatímco třeba Slovensko ji ignorovalo.

Česká vláda už dříve pro boj Lékařů bez hranic s ebolou uvolnila tři miliony korun, za další čtyři miliony nakoupila ochranné prostředky a ještě zhruba 15 milionů čeká přidělení. Podle Lékařů bez hranic jsou ale nejpotřebnější lidské zdroje, a proto jsou prý s pomocí české vlády spokojeni napůl. "Penězi tu epidemii neporazíte," zdůraznil Gruber.

Ebolou v západní Africe onemocnělo téměř 16 tisíc lidí a zhruba 5700 jich zákeřné chorobě podlehlo. Nejpostiženějšími zeměmi jsou Libérie, Guinea a Sierra Leone, ve výrazně menší míře zasáhla také Mali, Nigérii a Senegal. Podle posledních údajů se v Libérii absolutní počet případů nákazy snížil a také Sierra Leone je přesvědčena, že epidemie v zemi dosáhla svého vrcholu a mohla by začít ustupovat.

Lékaři bez hranic, kteří v západní Africe provozují šest ebolových center, však příliš optimističtí nejsou. "V Libérii sice absolutní počet případů poklesl, hlavně v (metropoli) Monrovii, nicméně celkově v Libérii nám pořád přibývají nová epicentra a ta epidemie se geograficky rozšiřuje," přiblížil Gruber. "Situace pořád není dobrá," tvrdí.

"Pokud budeme mluvit o Guineji a Sieře Leone, tak v obou těch zemích bohužel případů přibývá i dochází ke geografickému rozšíření," dodal Gruber. "To, že se o ebole teď trošku mluví méně, neznamená, že by epidemie byla pod kontrolou," varoval.

"Momentálně se zdá, že nejvíce potřeba jsou malé flexibilní týmy, které budou schopné rychle reagovat na nový výskyt epidemie, izolovat pacienta a sledovat jeho kontakty," uvedl Gruber.

Druhým nejpalčivějším problémem je podle něj celkové zhroucení zdravotnických systémů v zasažených zemích. "Je potřeba obnovit zdravotnický systém, aby epidemie nevedla k tomu, že mnohem více mrtvých zemře na banální nemoci typu průjem nebo malárie, protože je nikdo neošetří," doplnil Gruber.

To potvrdil i spolupracovník Lékařů bez hranic Petr Macek, který se nedávno vrátil ze severu Libérie. Tam působil jako vedoucí výjezdové skupiny, která zajišťovala transport pacientů s podezřením na ebolu do izolační jednotky, dezinfekci infikovaných domů a bezpečné pohřbívání zemřelých. To, jak se epidemie šíří, je tam podle něj nejlépe pozorovatelné na hřbitově, kde rapidně přibývaly náhrobky zemřelých.

"Na ulici to vidět není, ale když se dostanete do toho izolačního centra nebo na ten hřbitov, tak si to opravdu uvědomíte," říká účastník už 15 misí v zahraničí, který se do Afriky chystá vrátit. Spolu s Pavlínou Kozelkovou, která působila v Guineji, byli jedinými Čechy, kteří na západě Afriky bojovali s ebolou.