Přes 800 tisíc Čechů má ve zdravotní kartě u lékaře zapsanou diagnózu diabetes. Pokud se náš životní styl a přístup k vlastnímu zdraví nezmění, v následujících deseti letech toto číslo ještě výrazně naroste. Lékaři varují, že nebude rodiny, ve které by se neléčil alespoň jeden cukrovkář. Jak se nemoci bránit? Mají šanci i lidé, kteří mají chorobu v genech? Jaká je nejlepší prevence? Na tyto a další otázky odpovídal přední diabetolog Milan Kvapil.
O cukrovce se hovoří jako o nemoci, která doprovází lidstvo již velmi dlouho. Proč právě teď po celém světě přibývá pacientů?
Zhruba třetina populace má vlohy k tomu, že velice dobře dovede akumulovat energii. Při relativně malém příjmu energie a středním pohybu přibývají na váze. To byla výhoda při hladomorech, kdy přežil jen ten, kdo dovedl takto hospodařit s energií. Ale nám nyní ubývá pohybu. Četl jsem hezkou analýzu, že když si pořídíte do běžného bytu televizi s dálkovým ovládáním, tak za rok ztloustnete o 1,5 kilogramu. Pokud se přestěhujete se z bytu bez výtahu do bytu s výtahem, rázem zjistíte, že máte navíc dva kilogramy. To jsou drobnosti, které nás ani nenapadnou, ale dělají hodně. To posouvá část populace do kategorie obézních, i když se nepřejídají. Nemají dostatek pohybu.
Ale cvičit hodinu denně si z časových důvodů může dovolit jen málokdo.
Spousta pacientů mi to říká. Ale jsem přesvědčen, a jsou k tomu důkazy, že i drobná změna přispívá ke zlepšení prognózy. Každý krok navíc je dobrý. Nemusí to být skokové - buď každý den ohromný sportovní výkon, nebo nic. Stačí, že se člověk během dne pár minut projde, což není nic hrozného.
| Světový den diabetu |
| Ve středu 14. listopadu se koná již devátý Světový den diabetu. Lidé v Česku si budou moci zadarmo nechat změřit hladinu cukru v krvi, BMI, cholesterol a krevní tlak. Nutriční specialisté jim poradí s výživou a doporučí ideální fyzickou aktivitu. Na mnoha místech v republice se poté uskuteční Pochod proti diabetu, během něhož chtějí účastníci upozornit na problematiku cukrovky. "Česká republika je v tomto ohledu jednou z nejaktivnějších zemí na světě. Je vidět, že veřejnost projevuje zájem," dodává za pořadatele akce Lucie Cikrtová ze společnosti Novo Nordisk. Více informací na webu www.dendiabetu.cz |
Existují studie, které tvrdí, že jen úpravou jídelníčku lze výrazně snížit objem užívaných léků. Má skutečně jídlo podle vás takový preventivní dopad?
Jsou dvě možnosti. Buď můžete žít jako asketa a pak je otázka, zda vám to vyhovuje, zda za to ten život stojí. Na druhém pólu se vykašlete na všechna doporučení a dáte si ráno bůček a v poledne koleno. Je to váš způsob života a já jako doktor můžu jen říct, že si myslím, že je to škoda, protože zdravotní komplikace přijdou poměrně brzo. Když si dáte bůček, krkovičku jednou týdně, tak váš život bude zřejmě kvalitnější a vy si budete zdravější.
Takže ani důsledné odříkání nezdravých potravin není zaručené řešení?
Důležité je, že spousta zdravých si lehce plete pojmy, míchá se dohromady doporučení ohledně příjmu tuků a cukru. Spousta občanů by se divila, co se skrývá pod doporučením zdravá výživa a jak jsou tato pravidla dobře akceptovatelná. Například vegetariánská dieta má skutečně sílu zlepšit výsledky léčby, ale je otázka, jak dlouho to průměrný člověk vydrží. Je to psychologicky nesmírně složité. Jsme geneticky nastavení a dá nám velkou práci, abychom nezbaštili všechno dobré, co uvidíme. Je těžké se pořád pohybovat, když jsme unavení z práce. Ale je nutné si uvědomit, že životospráva je tou nejlevnější a nejefektivnější prevencí závažných chorob včetně diabetu II. typu.
Takže lidé mohou diabetes oddálit, případně se mu vyhnout. Jakou naději mají ti, kteří mají v genech sklon v této chorobě?
Podle toho, co víme, tak naprostá většina lidí, kteří mají předpoklady, že by mohli být diabetici, tak správnou životosprávou a pohybem odsunou vznik diabetu do věku kolem 75, 80 let. V tom věku se dá léčit velice dobře a většinou nehrozí žádné závažné komplikace. I u nich platí, že když něco zdědíte ve svých genech, vždycky se tomu můžete alespoň trošku postavit.
