Nanotechnologie
Geniální objevy moderní medicíny. Tvoří je i Češi

Až neskutečně a futuristicky působí objevy, na kterých pracují čeští vědci. Výzkumy v oblasti takzvaných nanotechnologií, díky kterým tělo obnovuje poškozené tkáně pomocí vlastních sil, se nepochybně zapíší do historie.

Principem práce českých vědců, kteří vyvíjejí nanotechnologie, je laboratorně nahradit, co samo tělo nedokáže, a například spustit regenerační procesy tam, kde to organismus sám zvládá jen velmi obtížně nebo dokonce vůbec.

Příkladem využití těchto technologií je evropský projekt na regeneraci srdce po infarktu. Po infarktu zůstává na srdečním svalu tuhá jizva, která se už nedokáže stáhnout, protože je tvořená buňkami vazivové tkáně. Badatelé se snaží v místě poškození svalu obnovit srdeční buňky. Nanovlákna jsou jakýmsi lešením a buňkám tvoří podmínky pro růst.

"V laboratoři lze za jistých okolností přinutit buňku, aby dělala to, co v těle neumí. Důležité ale je z buněk vytvořit tkáň a právě zde mají své místo nanovlákna, která jsou vhodná pro tvorbu buněčné hmoty," vysvětluje Evžen Amler, vedoucí oddělení tkáňového inženýrství Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Právě jeho tým se na vývoji této metody podílí. "Bude ale trvat mnoho let, než těmito metodami vyléčíme první pacienty," říká opatrně docent Amler.

Zastaví i rakovinu?

Uplatnění nanotechnologií je ale mnohem širší. Vědci z Washingtonské univerzity v Saint Louis dokonce objevili způsob, jak pomocí nanotechnologie zabránit růstu nádorů a tím vyléčit rakovinu. Speciálním "nanodopravníkem" dokázali do nádoru dostat silné antibiotikum, které zastavilo tvorbu nových cév (ty nádor nezbytně potřebuje ke svému růstu) a přitom nepoškodilo další tkáně. Zatím je tato léčba ve fázi výzkumu.

Nanotechnologie možná pomohou v budoucnu také pacientům trpícím aterosklerózou neboli kornatěním cév. Američané vyvinuli speciální nanočástice, které putují tělem, až dopraví léky k usazenině, kterou v cévách uvolní. V současnosti se ucpané cévy dají znovu zprůchodnit pomocí zákroku, při kterém se do postiženého místa zavádí takzvaný stent (tenká kovová trubička) a ten cévu roztáhne. Bohužel často po zavedení dochází k nechtěnému růstu cévních buněk a céva se znovu ucpe. Tomu umějí nanočástice zabránit. V dohledné době by snad dokonce mohly nahradit stávající léčebné metody.

Více informací o využití nanotechnologií se dočtete v aktuálním vydání časopisu Instinkt, který je na stáncích od 30. září.