Lékaři každý měsíc diagnostikují desítky nových případů HIV a na vzestupu jsou i další pohlavní choroby. Podle nové hlavní hygieničky Evy Gottvaldové to je důsledek rozvolněné společnosti. Kromě AIDS si jako prioritu vytkla rovněž prevenci před klíšťovou encefalitidou a řešit musí třeba i epidemii žloutenky na jižní Moravě.
Jste extrémně čistotná? Nebo by hlavní hygienička neměla více dbát na hygienu než ostatní lidé?
Myslíte jako vrchní s tím savem, jak mi řekl jeden z mých kamarádů? Hygienu bych neredukovala jen na čistotu. Jde i o určité normy v dané společnosti.
Dobrá. Myjete si třeba každou hodinu ruce?
To rozhodně ne. Ale i frekvence mytí rukou by měla být dána prostředím, ve kterém se právě nacházíte. Něco jiného je to, když jsme doma, v naší republice, něco jiného, když jedeme na dovolenou do tropů. Nehledě na to, že imunitu je třeba trénovat. Jak se říká špína, půl zdraví. Zvláště u malých dětí, které si budují svůj imunitní systém, je potřeba používat zdravý selský rozum a nechat své malé potomky - jak se lidově říká - promořit "běžnou špínou".
Promořit? Co to znamená?
Imunita se musí trénovat, aby se celý imunitní systém nastartoval. Člověk by se měl setkat rovněž s tím škodlivým, na co má pak organismus správně reagovat. Jedna z teorií, jak nejlépe nabudit imunitní systém dětí, je nechat hrát si je venku, třeba i s hlínou. Tedy natrénovat reakci imunitního systému. Zkrátka je promořit. Odborně se tomu říká nechat je vystavit expozici.
Vy jste promořené dítě?
Vyrůstala jsem na sídlišti. Dětské televizní pořady tehdy bývaly snad jen v úterý a ve čtvrtek, lítali jsme hodně venku, netrávili jsme čas s počítačovými hrami tak jako mnohé děti dnes. Pokládám své promoření za výhodu. Nesmí se to ale zaměňovat s aktivní imunizací proti infekčním onemocněním, tedy očkováním proti dětským nemocem. To rovněž pokládám za svoji výhodu.
Co lidé v Brně a na jižní Moravě, kde už týdny postupuje epidemie žloutenky se stovkami nakažených? Jejich organismus je promořený, tedy vytrénovaný málo?
Záleží na úhlu pohledu. Žloutenka u nás dlouho nebyla, máme velmi nízký výskyt této nemoci. Tím pádem ani populace není promořená, je naopak více citlivá, protože se s nemocí nesetkala. Na Brněnsku se ohnisko žloutenky objevilo mezi squattery, v nižších sociálních vrstvách, mezi uživateli drog - nemoc se šířila i společným užíváním jointů. Pak samozřejmě postupovala dál. Bylo léto, konaly se hudební festivaly a další akce, na kterých se setkávalo více lidí. Sám víte, jak to tam vypadá, jak se mnohdy nevěnuje pozornost tomu, jestli si umyjeme ruce. Když nám pak třeba teče zmrzlina po prstech, kterými jsme se před tím drželi v autobuse, a olízneme je, můžeme se v ohnisku nákazy snadno infikovat.
* Proč se dostala žloutenka i do základní školy?
* Jak chce hlavní hygienička bojovat proti HIV a dalším pohlavně přenosným chorobám?
* Máme se obávat cizokrajných nemocí?
* Jak se vyrovnat s vysokých výskytem chorob přenášených klíšťaty?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 10. ŘÍJNA 2016.
