Nějaký ten termín máme už pro každý neduh. Lenivosti se říká prokrastinace, spočívá v chorobném odkládání úkolů. Ale zkuste říct šéfovi, že slíbenou analýzu odevzdáte až zítra, protože jste celý den prokrastinovali. Nebo když přinese dítě pětku ze školního diktátu, může za to... dysgrafie.
Když zlobí, trpí takzvanou hyperaktivitou. A když se hroutíme v práci, nemůže za to naše neschopnost, ale syndrom vyhoření.
"Je třeba rozlišovat. Některé ty termíny jsou opravdu nadužívané, ale určitě bych to nezlehčovala," říká psychiatrička Pavla Stopková z pražského Psychiatrického centra a připomíná, že například syndrom vyhoření může způsobit ztrátu imunity, cukrovku nebo infarkt. Pokud se neléčí, přeroste v depresi a ta může skončit sebevraždou. V Německu s tímto strašákem 21. století bojují čtyři miliony lidí, u nás se statistiky nevedou, ale podle průzkumů jím trpí až polovina lékařů a zdravotních sester. Nejsou v tom zdaleka sami.
Jak to vypadá, když se přihlásí syndrom vyhoření?- Jakým profesím hrozí nejvíce?
- Jak odlišit syndrom vyhoření od "pouhého" pracovního vyčerpání?
- Ženy při selhání v práci často sáhnou k alkoholu. Jak reagují muži?
- Musíte změnit práci, abyste se vyléčili? Nebo dokonce profesi?
- Proč vám pomůže běhání a jízda na kole spíše než tenis nebo adrenalinové sporty?
Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 28. února.
