Kojení má podle odborníků výhody nejen pro dítě, ale i pro matku. Chrání před rakovinou prsu nebo infarktem, u dětí snižuje riziko cukrovky či obezity. Na tiskové konferenci ke Světovému týdnu kojení to řekla Eva Kudlová z 1. lékařské fakulty UK. V Česku podle statistik kojí po narození dítěte 95 procent žen, po roce už jen 15 procent. Doporučení světové zdravotnické organizace (WHO) je do šesti měsíců výhradně kojit, pak přidat příkrmy a pokračovat přibližně do dvou let.
U matek kojení podle zahraničních studií snižuje výskyt rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, vysokého krevního tlaku či infarktu. "Dokonce se ukazuje, že v rozvinutých zemích je zdravotní dopad nekojení závažnější pro matky než pro děti," doplnila Kudlová.
Nyní se jím předejde celosvětově asi 20 tisíc úmrtí na rakovinu prsu. O třetinu nižší je i riziko návratu nádoru. Podle Kudlové má největší přínos kojení delší než jeden rok, klidně i rozdělené mezi několik dětí. Podle letošní studie z USA tam zemře kvůli nedostatečnému kojení 3340 lidí ročně, 78 procent z nich jsou matky.
U dětí pití mateřského mléka snižuje díky látkám pozitivním pro rozvoj imunity zejména riziko průjmových onemocnění a zápalů plic, ale také leukemie, Crohnovy choroby nebo nebezpečného zánětu střev, při němž odumírá střevní sliznice. Kojení snižuje riziko úmrtí u této nemoci postihující zejména nedonošené děti o 77 procent. O 26 procent snižuje riziko nadváhy a obezity, o 35 procent budoucí cukrovky. "Pokud je dítě kojeno více než 12 měsíců, je to vyloženě ochranný faktor," vysvětlila Kudlová.
Vliv na inteligenci
Podle Anny Mydlilové z Národního laktačního centra má kojení vliv i na inteligenci. Studie prokázaly, že kojené děti ji mají o dva až tři body vyšší, u nedonošených novorozenců jde o šest až osm bodů.
V Česku je po propuštění z porodnice kojeno 95,1 procenta dětí, bez dalších příkrmů 81 procent. Po šesti měsících je výlučně kojeno 13,6 procenta dětí a spolu s příkrmy necelých 37 procent. Po roce matky kojí už jen 15 procent dětí. Asi jedno procento matek ze zdravotních důvodů kojit nemůže.
Největší vliv má kojení na úmrtnost a nemocnost dětí v rozvojových zemích. Kdyby tamní ženy dodržovaly doporučení WHO, mohlo se každoročně předejít smrti asi 820 tisíc dětí do pěti let věku.
Přínosy jsou podle odbornic i ekonomické. Americké studie ukázaly, že dostatečné kojení může snížit náklady na zdravotní péči o tři miliardy dolarů ročně (asi 65 miliard korun) a předčasná úmrtí dětí i matek ohodnotily na 14,2 miliardy dolarů (asi 3 biliony korun).
Mydlilová připomněla i ekologické aspekty, na výrobu jednoho kilogramu umělé dětské výživy se spotřebuje 4700 litrů vody a je vytvořeno asi 21,8 kilogramu CO2. Pro rodinný rozpočet znamená asi dva tisíce korun měsíčně. Odborníci chtějí prosadit i regulaci reklamy na dětskou výživu.
