Vláda v Japonsku schválila kontroverzní výzkum kmenových buněk, při němž se v myších a krysích embryích budou pěstovat lidské buňky. Dlouhodobým cílem je vznik lidských orgánů pro transplantaci, jež budou vypěstovány v těle zvířete. Kritici ale namítají, že vytváření hybridních embryí je nebezpečné, lidské buňky mohou ve zvířecím těle bloudit, čímž hrozí riziko vytvoření něčeho mezi člověkem a zvířetem. Zprávu přinesl server Science Alert.
Za vědeckým experimentem stojí v Japonsku renomovaný genetik Hiromitsu Nakauchi z Tokijské univerzity, který usiloval o jeho schválení více než deset let. Napříč světem však bylo podobné experimentování s hybridními embryi v posledních letech zakázáno. Podle kritiků je to hra na boha.
V samotném Japonsku platil zákon, který vědcům zakazoval přesáhnout 14denní období růstu buněk. Od března byl však zákon zrušen na základě doporučení ministerstva školství a vědy. Nakauchiho experiment je prvním, který byl pod novými, shovívavějšími pravidly schválen.
"Neočekáváme, že okamžitě vytvoříme lidské orgány, ale umožní nám to pokročit v našem výzkumu založeném na stylu know-how, které jsme doposud načerpali," řekl Nakauchi pro noviny Asahi Shimbun.
Ve svém výzkumu hodlá postupovat s nejvyšší obezřetností. Experiment se bude zprvu vztahovat jen na embrya laboratorních myší a potkanů, do kterých budou vpraveny lidské kmenové buňky. Cílem je, aby embryo hlodavců využilo lidské buňky k vytvoření slinivky břišní. Následující dva roky pak budou subjekty pečlivě pozorovat.
Opatrnost ocenili zástupci bioetiky. "Je lepší postupovat opatrně. Umožní to vést konstruktivnější dialog s veřejností, která se z toho cítí nesvá a má obavy," citoval server The Independent Tetsuyaho Ishiiho, vědce z univerzity Hokkaido v Sapporu.
Pokud bude pokus s myšmi a potkany úspěšný, mohl by Nakauchiho tým v budoucnu přejít na experimentování s prasaty, která mají podobné orgány jako člověk. Největší riziko vyplývající z výzkumu spočívá ve vypěstování jakéhosi tvora, který bude "napůl člověkem, napůl zvířetem". Vědci ale celý pokus ukončí, pokud by detekovali, že mozek hlodavce obsahuje více než 30 procent lidských buněk.