Důsledky pandemie
Lékař: Některé léky na roztroušenou sklerózu potlačují imunitní systém

Samotná léčba může být v některých případech riziková. V době koronaviru to do jisté míry platilo i pro nemocné s roztroušenou sklerózou (RS). Tato nemoc postihuje centrální nervový systém a sice není vyléčitelná, ale její příznaky lze oddálit. Některé léky, takzvaná imunosupresiva, totiž potlačují příznaky nemoci, současně však zmírňují činnost imunitního systému. V době covidu-19 je proto podání těchto léků rizikové. O tom, jak se tedy nemocní s RS v době koronaviru léčí, jsme mluvili s profesorem Janem Marešem, zástupcem přednosty Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc.

Hrozí lidem s roztroušenou sklerózou nějaké větší riziko, co se týká covidu-19?

Podle dosavadních poznatků nepředstavuje roztroušená skleróza vyšší riziko pro infekci koronavirem SARS-CoV-2. V současnosti probíhá intenzivní sběr dat pacientů s RS, u kterých bylo prokázáno onemocnění covidem-19, ale zatím nejsou tyto vzorky statisticky významné. Proto můžeme vycházet pouze ze zkušeností na menších souborech pacientů. U většiny lidí proběhne onemocnění pouze s mírnými příznaky, u pacientů s RS má na jeho průběh vliv řada faktorů: jednak jsou s tímto chronickým onemocněním často spojené další zdravotní komplikace, a navíc léky takzvaně modifikující průběh RS (biologická léčba) potlačují reakce imunitního systému. Kvůli tomu může mít u nich covid-19 komplikovaný průběh.

Měli by se tedy snažit novému koronaviru vyhnout?

Ano. Nákaza covidem-19 je vnímána jako riziková zejména v seniorské populaci, u nemocných s chronickými chorobami, poruchami imunitního systému a také u jedinců, kteří užívají léky na potlačení imunity včetně biologických preparátů. Proto jsou pacienti s roztroušenou sklerózou v mnoha vyspělých zemích zahrnuti mezi rizikové skupiny a jsou žádáni, aby ve zvýšené míře dbali na dodržování hygienických opatření včetně tzv. sociálního odstupu a odpovídajícího pracovního režimu, jako je například práce z domova a podobně.

Už jste zmínil, že většina léků modifikujících průběh onemocnění funguje na principu potlačení nebo modulace imunitního systému. Nemůže to být problém při léčbě v době koronavirové?

Snažíme se u každého pacienta vybalancovat riziko relapsu či progrese roztroušené sklerózy a riziko nákazy covidem-19. Nikdo samozřejmě předem neodhadne, zda daný pacient novou infekcí onemocní a jak se s ní případně bude jeho modifikovaný imunitní systém vypořádávat. Vycházíme z poznatků, které máme především o mechanismu účinků jednotlivých biologických preparátů, ale také z celkového medicínského profilu pacienta včetně jeho dalších onemocnění. Přesnější informace přinesou až data, o kterých jsem mluvil na začátku.

Jsou některé léky rizikovější? Co potom lékaři dělají? Přeruší se léčba, nebo se nasazuje jiný lék?

Máme za to, že závažnost nákazy covidem-19 u pacientů s roztroušenou sklerózou závisí mimo jiné na míře imunosupresivního účinku různých biologických léčiv. Odborná společnost proto rozdělila tyto léky do tří skupin podle "rizikovosti" s ohledem na koronavirovou nákazu. V době pandemie se některé léky nenasazují nebo se oddaluje podání další dávky. V případě nákazy pacienta s RS se řídíme závažností průběhu nákazy a také mírou imunosupresivního efektu daného léku. Takže postupy se různí od ponechání zavedené léčby přes převedení na lék s menším imunosupresivním efektem až po úplné vysazení biologického preparátu.

Když se nyní začíná s léčbou nového pacienta, kdy hrozí druhá vlna koronaviru, doporučuje se používat některé léky přednostně?

Názory na druhou vlnu pandemie se různí a vzhledem k dobrému nastavení epidemiologických standardů se v zásadě nelimitujeme při nasazování nových pacientů na biologický preparát nebo převedení nemocného v případě potřeby na lék s vyšší účinností. Vždy rozhoduje medicínská indikace s ohledem na stadium onemocnění a jeho aktivitu.

Odkládá se u některých lidí s nově diagnostikovanou roztroušenou sklerózou zahájení léčby?

V současnosti, kdy je epidemie v České republice "zvládnuta", zahajujeme léčbu v co nejkratší možné době od stanovení diagnózy. Zásadním principem zůstává co nejčasnější zahájení léčby RS biologickým lékem vycházející ze současného aktuálního národního standardu léčby, a to za účelem dlouhodobé stabilizace onemocnění s oddálením progrese a zabráněním časné invalidity.