Lidé po mrtvici životní styl nevylepšili, chybí centra sledování

Pacienti po mrtvici svůj životní styl nevylepšili, zjistil tým centra kardiovaskulární prevence 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze v čele s Renatou Cífkovou. Podle výzkumníků totiž chybějí v Česku specializovaná centra pro dlouhodobé sledování těchto vysoce rizikových nemocných, kde by odborníci lidem s nutnou změnou životního stylu pomohli.

Výzkumníci sledovali 736 pacientů hospitalizovaných po první mrtvici a znovu je vyšetřili po zhruba 16 měsících. Zjistili, že třetina lidí i po mrtvici kouří. Velkým problémem je obezita, zejména u žen, 47 procent pacientek je obézních, 32 procent má cukrovku. Hojný je výskyt i dalších rizikových faktorů jako vysoký tlak a cholesterol. Během 36 měsíců sledování zemřelo 159 nemocných, což je více než pětina.

"Naše výsledky jednoznačně ukazují, že péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou není v Česku ideální. Většina je pouze v péči praktických lékařů. Chybějí specializovaná centra pro dlouhodobé sledování těchto vysoce rizikových nemocných, kde by byla uplatňována režimová doporučení a farmakoterapie," sdělila Cífková.

Velký problém vidí i v tom, že jen malá část pacientů je zapojena do rehabilitačních programů a psychoterapie je u nich téměř opomíjena.

Za projekt Sekundární prevence a prognóza nemocných po cévních mozkových příhodách převzal tým v těchto dnech Cenu ministra zdravotnictví.

Projekt, který byl ukončen 31. prosince loňského roku, zjišťoval základní rizikové faktory u ischemických a krvácivých cévních mozkových příhod. Výzkumníci analyzovali, jak jsou využívána odborná doporučení pro prevenci u pacientů po mrtvici v běžné praxi. Sledovali také přežívání pacientů po mrtvici a faktory s tím související.

Česko má národní cerebrovaskulární program a vybudovalo síť specializovaných center pro akutní pacienty. Chybí mu ale následná péče zaměřená na to, aby se mrtvice u pacientů neopakovala.

Mrtvice postihne ročně přes 35 tisíc Češek a Čechů, až třetina zemře a třetina má trvalé následky. Následkům lze předejít včasnou akutní péčí, zmírnit je lze dlouhodobou rehabilitací.

Za péči o nemocné cévní mozkovou příhodou se v ČR podle odborných odhadů vydá 40 miliard korun ročně.