Někdy je méně více. Lidem, kteří spí déle než osm hodin denně, hrozí vyšší riziko úmrtí než těm, kteří spí méně než sedm hodin. Tvrdí to alespoň skupina vědců z univerzit v Keele, Manchesteru, Leedsu a Východní Anglii, jež studovala kolem 3,3 milionu lidí po celém světě. O výsledcích jejich studie informoval server Daily Mail.
Podle studie publikované v Journal of the American Heart Association hrozí lidem, kteří si dopřávají více než osm hodin spánku, vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění a infarktů. Lidé by měli tento znak vnímat jako varování toho, že nejsou po zdravotní stránce zcela v pořádku.
Vědci tvrdí, že jednou z příčin delšího spánku může být málo pohybu a cvičení, což může vést právě k problémům se srdcem. Většinou už ale tito jedinci trpí nějakou doposud nediagnostikovanou nemocí.
"Dlouhý spánek může být spojen se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních nemocí kvůli komorbiditě (současný výskyt více nemocí, pozn. red.), jež vede k vyčerpání a chudokrevnosti. Symptomy deprese, nízké socioekonomické postavení a nedostatečná fyzická aktivita jsou rovněž s tímto problémem spojeny," píšou ve svém článku autoři studie.
Naopak mnohem nižší riziko onemocnění našli vědci u lidí, kteří spí méně než sedm hodin denně. Ačkoliv připouští, že ani tento styl života není zdraví prospěšný, tak oproti delšímu spánku jsou zde rizikové statistiky v nižších číslech.
Lidé, kteří spí devět hodin přes noc, mají o 14 procent zvýšené riziko úmrtí. O dalších deset procent navíc to pak je u jedinců, co si dopřávají ještě hodinu navíc. Jedincům s jedenácti naspanými hodinami pak hrozí riziko předčasného úmrtí až o 47 procent.
Rada pro lékaře
"Naše studie má významný dopad na veřejné zdraví. Ukazuje, že nadměrný spánek je známkou vyššího rizika kardiovaskulárních nemocí. Lékaři by měli při konzultacích se svými pacienty věnovat vyšší pozornost zkoumání délky a kvality jejich spánku," apeluje na zdravotníky vedoucí studie doktorka Chun Shing Kwoková z univerzity v Keele.
"Spánek má vliv na každého. Množství a kvalita našeho spánku je komplexním faktorem. Existují kulturní, sociální, psychologické, behaviorální, patofyziologické a environmentální vlivy na spánek, jako je například starání se o děti nebo rodinné příslušníky, nepravidelná pracovní doba, fyzické nebo mentální nemoci," vysvětluje Kwoková blíže problematiku spánku.
