Téměř půl milionu Čechů trpí rakovinou, každý rok lékaři odhalí kolem 75 tisíc nových případů a třicet tisíc pacientů nemoci každoročně podlehne. Často se přitom zapomíná na výživu nemocných v průběhu léčby. Jak bojovat proti jejich podvýživě a do čeho raději neinvestovat?
Téměř šedesát procent onkologicky nemocných pacientů je ohroženo podvýživou a u dvaceti tří procent z nich je riziko střední až vysoké. Výzkum uskutečněný v rámci Nutričního dne v onkologii založený na datech z více než čtyř desítek onkologických pracovišť odhalil, že během prvního půl roku léčby ztratí přinejmenším pět procent váhy více než 27 procent pacientů.
Zhruba třetina všech nádorových onemocnění přitom souvisí s tím, co konzumujeme. A strava může také zásadně ovlivnit průběh léčby i vznik nádorů. "Výživa zlepšuje nejen kvalitu života nemocného, ale pomáhá mu dobře zvládnout náročnou onkologickou léčbu, a to jak chirurgickou a biologickou, tak léčbu zářením a chemoterapií. Dále pomáhá dodržet předepsané dávky a intervaly léčby, snižuje počet akutních hospitalizací i počet přidružených infekcí. Naopak podvýživa vše uvedené zhoršuje a tím ovlivňuje prognózu onemocnění," uvedla lékařka Petra Holečková z Ústavu radiační onkologie Nemocnice Na Bulovce.
Nejzásadnější je podle ní přiměřenost, pestrá strava, příjem bílkovin a ostatních živin i dodržování pitného režimu. Jednostranné diety lékaři rozhodně nedoporučují. Důležitý je také pohyb, ideálně nordic walking zapojující svaly celého těla. Ve své praxi se odborníci setkávají také s pacienty, kteří se rozhodli svůj nádor vyhladovět a živí se pouze zeleninovými šťávami. To ovšem vede k opačnému efektu - nádor roste zcela autonomně a ke svému růstu si opatří nutné živiny i na úkor organismu, který s pokračujícím růstem nádoru chátrá.
Pozor na hormony
Základem tvorby vhodného jídelníčku nemocného je individuální přístup závisejících na mnoha faktorech. Strava by se měla lišit se u pacientů, kteří podstupují operaci, ozařování, chemoterapii nebo hormonální léčbu. Při radioterapii nebo chemoterapii totiž hrozí ztráta hmotnosti, zatímco u hormonální léčby její nabývání.
"Člověk, který trpí nechutenstvím, by měl jíst, co mu chutná a v dostatečném množství. Pacient podstupující hormonální léčbu by se měl vyvarovat například tučných jídel, nadbytku sladkého a všemu, co může podporovat vznik obezity a následně metabolického syndromu," upozorňuje Holečková. To platí například u pacientů trpících rakovinou prostaty. Jde o hormonálně závislý nádor a jeho tvorbu může ovlivnit vysokoenergetická strava a nadměrný přísun tuků, které nalezneme i v červeném mase.
Právě karcinom prostaty, jímž trpí šedesát tisíc Čechů, bývá mnohými vnímán jako onemocnění, které není v oblasti výživy příliš rizikové. To se však v určité fázi onemocnění mění a je třeba vyhledat odbornou radu. Výživě vhodné pro tuto diagnózu se věnují také stránky www.rakovinaprostaty.org, kde se pacienti dozvědí potřebné informace.
Obézní podvýživa
Kapitolou samou pro sebe jsou "zázračné" doplňky a imunostimulanty, které si pacienti mnohdy pořizují (nebo jim je poskytují jejich blízcí). Velká část preparátů přitom neprošla testováním a mohou také nebezpečně reagovat s léky. "Hlavní je výživa, potravinové doplňky nedoporučuji. Je lepší ušetřit finance a pořídit si za ně kvalitní jídlo, které nemocnému chutná a prospívá mu," řekla TÝDNU Holečková. Podle ní se mnohdy u pacientů, kteří se o výživu začnou zajímat, také probudí větší chuť k jídlu.
Málokdo si navíc uvědomuje, že podvýživa může během nemoci trápit i obézní pacienty, jejichž organismu chybí potřebné látky. Nemocní by ve všech případech měli konzultovat svůj stav a jemu odpovídající výživu v nutričních ambulancích, jejichž přehled naleznete zde. Do budoucna by však bylo potřeba jejich počet navýšit.
|
JAK SE CHRÁNIT? |
