Nemocné srdce
Medicínský technik není vidět, ale zachraňuje životy

Marie Bláhová denně v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny pomáhá zlepšit či přímo zachránit život desítkám pacientů, kteří mají problémy se srdečním rytmem. Většina uzdravených jí však osobně nepoděkuje, protože o její péči ani netuší. Marie Bláhová pracuje jako medicínský technik, bez kterého si kardiologové svou práci již neumí ani představit.

Pacient, který má potíže se srdcem, nevkládá svůj život jen do rukou lékařů a sester, ale na jeho osudu se podílí také medicínský technik. V léčbě srdeční arytmie se stále častěji používají technické novinky, na jejichž obsluhu lékař sám nestačí. V Česku tak díky technickému pokroku přichází nová posila zdravotnického personálu, která se stará o pacientovo zdraví. "Je to otázka týmové práce, i sebelepší doktor je bez dobrého týmu ztracen," uznává kardiolog Josef Kautzner z pražské nemocnice Ikem.

Spojka mezi lékařem a technikou

Nové technologie umožňují medicíně vyléčit i dosud beznadějné případy a zlepšit kvalitu života u pacientů, kteří mají zásadní srdeční problémy. "Není ovšem v silách lékaře, aby tyto složité technické přístroje plně ovládal," přiznává Kautzner. Z tohoto důvodu začínají být součástí operačních a ošetřujících týmu medicínsky vzdělaní technici, kteří fungují jako spojka mezi lékařem a moderními přístroji.

"Jako technik dokážete určit, jak bude lékař u pacienta postupovat, jakou léčebnou metodu zvolí, rozumíte, co po přístroji požaduje, a dokážete to technicky uskutečnit," vysvětluje Marie Bláhová.

Již několik let v pražském Ikemu asistuje při náročných operacích, kde měří parametry zaváděných přístrojů podporující činnost srdce, sestavuje a vyhodnocuje EKG, pořizuje a zálohuje zdravotnickou dokumentaci, vytváří trojrozměrné obrazy srdeční činnosti a programuje lékařské přístroje přímo na sále. "Je zde celá řada možných interakcí, takže člověk s technickým vzděláním musí být i u pooperačního vyšetření a kontroly činnosti přístroje," vysvětluje Kautzner.

Půjčte nám je, prosí Finové

Mít ve svém týmu technika ale není všeobecný standard. Ve většině zdravotnických zařízení stále jeho funkci suplují ostatní lékaři, kterých tak při operaci musí být více, než je potřeba. "Není to problém jen Česka, technický personál nemají ani ve Finsku či Německu, odkud nás prosí, ať jim techniky půjčíme," vysvětluje Kautzner.

Důvodem není jen finanční a personální otázka, kterou řeší vedení nemocnic, ale také fakt, že trvá přibližně rok, než je technik schopen se osamostatnit. Podle Bláhové tento obor není pro každého. Studenta čeká zvládnutí technické látky, kde spíše vyvozuje logickými postupy, a zároveň lékařských termínů, které se "nabifluje". "Musíte být nadšenec, nejde to dělat jen pro peníze. Je to celoživotní vzdělávání a učení se nových věcí," dodává Bláhová.