Kontroverzní téma vztahu Organizace spojených národů k problematice kouření a postoji k tabákovému průmyslu otevřel Michael Moller, generální ředitel kanceláře OSN v Ženevě, druhého nejdůležitějšího sídla OSN. Na závěr svého působení ve funkci s tímto apelem oslovil generálního tajemníka OSN A. Guterrese a generálního ředitele Světové zdravotnické organizace A. Tedrose. Navrhuje, aby OSN ukončilo své moratorium na diskusi a spolupráci právě s tabákovými společnostmi.
Záležitosti se obsáhle věnoval prestižní časopis Foreign Policy. Popisuje, jak diplomaté a delegáti jednání OSN z mnoha zemí v čele s tehdejším ruským velvyslancem Sergejem Lavrovem bojkotovali pokusy tehdejšího generálního tajemníka Kofiho Annana o vynucování zákazu kouření, jakkoliv zahraniční diplomaté a politici stále uplatňují právo kouřit v ústředí OSN.
Příkladem známým v České republice je setkání českého prezidenta Zemana s ruským ministrem zahraničí Lavrovem, které se odehrálo s cigaretou v ruce. Sama OSN, pod níž spadá i Světová zdravotnická organizace (WHO), má přístup zásadně odlišný: kouření vevnitř je nepřípustné.
Mollerova výzva však míří jiným směrem. Všichni nejvyšší úředníci OSN mají zakázáno oficiálně se účastnit jakékoliv akce či jakkoliv spolupracovat se zástupci tabákového průmyslu, včetně mezinárodních iniciativ řešících nemoci spojené s kouřením. A to považuje odcházející generální ředitel Ženevské kanceláře OSN za "kontraproduktivní".
"Lze říci, že podniky, které jsou dostatečně legitimní, aby platily daně vládám, by měly být také dostatečně legitimní, aby se mohly účastnit diskusí týkajících se společného úsilí o minimalizaci zdravotních rizik a řešení dalších společných problémů," napsal Moller. "Můžeme tedy zvážit diferencovanější přístup OSN vůči tabákovému průmyslu."
Zákaz jakékoliv komunikace či spolupráce s tabákovým průmyslem je ze strany OSN prosazován od roku 2005, kdy vstoupila v platnost Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku, která měla za cíl snížit jeho spotřebu. Například Globální kompakt OSN, který byl zahájen v roce 2000 na podporu partnerství Spojených národů se soukromým sektorem, se tabákovými společnostmi dlouho odmítal jakkoliv zabývat.
Ve své výzvě Moller uvedl, že "plošné vyloučení" celého tabákového průmyslu z mezinárodních diskusí o otázkách veřejného zdraví, včetně setkání o nepřenosných chorobách, může být "kontraproduktivní" pro ambice plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDG). Ty jsou právě zaměřené na snížení počtu globálních problémů, včetně chudoby, nemocí a zhoršování životního prostředí do roku 2030.
Moller uvedl, že se tabákový průmysl zabývá vysoce pokročilým výzkumem, jehož cílem je minimalizace škodlivých účinků vlastních produktů. Právě tak by se mohl stát součástí řešení problému s kouřením. Hlavním cílem udržitelného rozvoje je podle OSN právě snaha využít finanční a vědeckou podporu podnikatelského sektoru.
Foreign Policy zmiňuje, že kouří více než 1 miliarda lidí, což je údaj, který má platit až do roku 2025. Cigarety každoročně přispívají na celém světě k asi 8 milionům úmrtí, přičemž podle WHO je 1,2 milionu těchto úmrtí způsobeno pasivním kouřením.
"Přestaň, nebo zemři"
Oblast tabákového průmyslu se ale v posledních letech skutečně zásadně mění. Většina hlavních výrobců cigaret představuje alternativní výrobky, které ve velké míře snižují rizika spojená s jejich užíváním. Ať už jde o elektronické cigarety, či zařízení fungující na principu zahřívání tabáku, jejich společným jmenovatelem je odstranění hrozby pasivního kouření a omezení škodlivých účinků na samotného kuřáka.
Postoj některých členských zemí OSN k alternativním výrobkům nahrazujícím kouření se ovšem proměňuje. Už před čtyřmi lety zveřejnila organizace Public Health England (PHE) fungující jako poradní orgán tamního ministerstva zdravotnictví studii, která zjistila, že e-cigarety jsou až o 95 % méně škodlivé než tabák. Jejich konzumace může navíc pomoci kuřákům zbavit se definitivně závislosti na tradičních cigaretách. A americký Federální úřad pro potraviny a léčiva (FDA) v květnu 2019 povolil uvedení výrobků na zahřívání tabáku na americký trh. Označil ho po rozsáhlém zkoumání jako výrobek jednoznačně produkující méně škodlivin než cigarety.
Dosavadní kritici tvrdého postoje OSN a WHO označují jejich strategii vůči kouření za princip "quit or die", tedy "přestaň, nebo zemři". Zatímco mnohé země v Evropě i ve světě volí strategii snižování škodlivosti a svůj přístup k alternativním výrobkům i samotným tabákovým společnostem přehodnocují, Spojené národy svůj postoj zatím nemění. Jaký vliv budou mít výzvy jednotlivců nebo názory některých členských zemí, se může ukázat až za několik let.
