Místo skutečných potravin konzumujeme jejich umělé náhražky. A umíráme kvůli tomu. Strava západního světa lidem škodí, varuje americký dokumentarista Michael Schwarz, jehož snímek Na obranu jídla zvítězil na festivalu vědecko-naučných filmů v Praze.
Mantrou filmu Na obranu jídla je stručná poučka: Jezte potraviny, ne příliš, hlavně rostliny. Co jíme, když ne potraviny?
Často nejíme skutečné potraviny, tak jak je lidé jedli po staletí, nýbrž průmyslově zpracované potraviny, které mají na obalu uvedeno 107 různých přídatných látek a jsou často nacpané chemikáliemi, jejichž jména ani nedokážeme vyslovit. Tyto zpracované pseudopotraviny v nápaditých baleních na nás řvou z regálů a přesvědčují nás palcovými titulky o své lahodnosti a o množství blahodárných látek, které obsahují. Ty nejzdravější potraviny jsou přitom ty, které dělají nejméně hluku. Když přijdete v supermarketu mezi brokolici a jablka, tak na vás nepokřikují, kolik mají vitamínů a kolik vlákniny, jen si tam tak klidně leží...
Proč po nich nesáhneme?
Průmyslově zpracované potraviny jsou trvanlivější, často levnější a hlavně podpořené mohutnou reklamní kampaní. Právě na zpracovaných potravinách má potravinářský průmysl největší zisky. Navíc se zaštiťuje vědeckým poznáním, vnucuje nám balené potraviny obohacené o různé látky, o nichž nás přesvědčuje, že je nutně potřebujeme. Propadli jsme myšlence nutricionismu.
Co si máme představit pod pojmem nutricionismus?
Navykli jsme si uvažovat o jednotlivých živinách namísto toho, abychom uvažovali o jídle jako celku. Stala se z toho úplná posedlost. Problém je v tom, že to, co označujeme za dobré a špatné živiny, má tendenci se neustále měnit. Proklínané živiny se stávají hrdiny a naopak. Podívejte se třeba na cholesterol. Cholesterol je zabiják - nejezte máslo, jezte margaríny! Tvrdilo se jednu dobu. A pak se přišlo na to, že margaríny jsou plné transtuků, které jsou mnohem horší zabijáci. Totéž platí pro spoustu dalších věcí.
Například?
Například vědci se dlouho domnívali, že mrkev je zdraví prospěšná díky látce zvané beta-karoten. Až postupně přišli na to, že beta-karoten zvyšuje riziko výskytu řady onemocnění. Došlo jim, že beta-karoten v mrkvi je součást složitého systému, v němž je mezi sebou propojena celá řada výživných látek. A že když se budete snažit tyto živiny izolovat, tak nebudou mít stejný účinek.
* Na co přišli filmaři při sledování afrického kmene sběračů a lovců?
* Co se stane, když na čtrnáct dní prohodíte jídelníček Američana a Jihoafričana?
* Proč jíst jenom to, co by za potraviny považovala vaše babička?
* Jaký je rozdíl mezi americkými a evropskými supermarkety?
* A proč jíme to, o čem víme, že nás to zabíjí?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO SE DOČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE NYNÍ V PRODEJI.
