Na pokraji zhroucení
Může být stres návykový? Podle některých lékařů ano

Nadmíra stresu nemusí vést jen k neklidnému spánku a některým zdravotním komplikacím. Podle části neurologů a psychologů je stres pro tělo určitý typ drogy a člověk se na něm může stát závislým. Máme se skutečně vytíženosti obávat?

Téměř polovina Čechů se loni stresovala více než v předchozích letech. O polovinu více lidí kvůli tomu vyhledalo psychologickou pomoc. Většina z nich si stěžuje na nesplnitelnost všech svých povinností, naprostý nedostatek času na odpočinek či problémy se spánkem.

Stres přitom provází lidstvo od začátku jeho existence. Přestože podle novodobých výzkumů přispívá k rozvoji některých chorob jako rakovina či kardiovaskulární onemocnění, nelze říct, že vždy jen škodí. Rozumná míra adrenalinu a stresu totiž napomáhá koncentraci, přidává organismu energii, vede k rychlému rozhodování a bystří intuici.

Podle neurologa Jima Pfause z Concordia University z těchto důvodů funguje jako přírodní droga. "Stres v našem těle dokáže aktivovat nervové obvody, které jsou zodpovědné za vyvolání pocitu touhy a uspokojení," vysvětlil v rozhovoru pro časopis Time.

O stresu jako návyku se začalo poprvé mluvit v 70. letech, kdy se do pozornosti psychiatrů a psychologů dostaly poruchy chování a závislosti jako patologické hráčství, chorobné nakupování či přejídání.

Běžte si zaběhat

Podle současných psychiatrů se část lidí budí s hrůzou, že by ze svého seznamu úkolů měli některé vymazat. Další část lidí se zase zaneprázdněností vyhýbá řešení mnohem palčivějším problémů, které na ně čekají v osobním životě. "Může se jednat o nízké sebevědomí, hádky s partnery, neporozumění s dětmi," vyjmenovává Pfaus.

Podle jeho kolegy Stantona Peelea by však odborníci měli být opatrní, než někoho označí za závislého na stresu. Podle něho se stres má považovat za škodlivý až ve chvíli, kdy se skutečně negativně podepisuje na osobním životě jedince a ten se jeho vlivu nemůže zbavit. Většina lidí, kteří si na stres stěžují, si podle něj zvládnout poradit i bez lékaře.

Podle výzkumů Princeton University a Pennsylvania University by vystresovaní pracovníci měli před návštěvou ordinace vyzkoušet některé záchranné metody. Na prvním místě je pohyb, který prý léčí nejen ochablé svaly, ale i duši. Po příchodu ze zaměstnání Američané radí vyrazit do přírody nebo se věnovat kreativnímu koníčku - kreslení, hudbě, vaření či keramice.