Zákeřná choroba
Nemoc, která požírá dětem tvář, řádí v Africe
26.06.2019 06:09
Do 35 zemí světa se loni vypravili zdravotníci a zdravotnice z Česka a Slovenska jako Lékaři bez hranic. Mezi nimi byla i slovenská anestezioložka Kristína Ožvoldová. Za poslední rok byla třikrát členkou týmu chirurgů, anesteziologů a sester v nigerijském Sokotu. Spolu s kolegy léčila pacienty, kteří onemocněli zákeřnou nemocí noma.
"Je to krutá choroba, která požírá a deformuje tváře dětí v nejchudších regionech Afriky," popsala jednatřicetiletá lékařka, která pracuje bratislavském v Národním ústavu dětských chorob. Na její první misi tým za dva týdny odoperoval čtyři desítky lidí. Vrátil jim nejen obličej, ale i naději. "Byla to tak obrovská profesní i lidská zkušenost, že jsem se tam vrátila ještě dvakrát," řekla Ožvoldová. Naposledy byla v Nigérii letos v dubnu.
Noma je opomíjená a málo známá nemoc, která se objevuje nejčastěji u dětí do pěti let v chudých oblastech. Prvním příznakem je zánět dásní, objeví se vřed v ústech. Do dvou týdnů infekce začne ničit tkáně a kosti, napadá čelist, rty, tváře, nos nebo oči. Pacienti trpí velkými bolestmi, mají problémy s dýcháním a nemůžou se pořádně najíst. Ti, kdo přežijí, pak často musejí žít s deformovanou tváří nebo jim část obličeje chybí.
"Do nemocnice přicházejí děti nejčastěji okolo tří, čtyř let, které mají otevřené zanícené rány na tváři. Jsou podvyživené, mají špatnou ústní hygienu, vředy a krvácející dásně. Tak to začíná. Poté ztrácejí velké kusy tváře, nos, přicházejí o zuby," popisuje Ožvoldová. Děti se často do nemocnice dostanou pozdě. Žijí obvykle v odlehlých oblastech, kde lidé nemoc neznají. Většinou se ji snaží vyléčit místní léčitelé, tím se ztrácí čas.
Tým, v němž byla slovenská lékařka, akutní stav neřeší. Pomáhá až vyléčeným lidem od následků. "My léčíme pacienty, kteří se dostali z toho akutního stádia, ale zůstala jim znetvořená tvář. Jsou mezi nimi i lidé, kterým je 45 let a žijí s následky od útlého dětství," říká Ožvoldová.
Náročný zákrok
Pacienti do nemocnice přicházejí někdy i několik týdnů před operací a místní lékaři je na ni připravují. Náročný zákrok pak trvá tři až čtyři hodiny. Chirurgové se snaží chybějící části obličeje znovu vytvořit z tkání z jiných částí těla.
"Když chybí opravdu rozsáhlé části tváře, tak je to proces na více operací. Tam chirurgové berou takzvané kožní laloky například z ramene, nebo když rekonstruují nos, tak lalok z čela," uvádí lékařka. Každý den na misi takto lékaři odoperují kolem tří až čtyř pacientů.
Člověk po zákroku měsíc až dva zůstává v nemocnici, kde se zotavuje. Dokáže pak zas zavřít a otevřít ústa, najíst se, dýchat nosem. Může znovu žít běžný život, chodit do školy, najít si protějšek. "Pamatuji si jednu asi šestnáctiletou dívku, která měla defekt ve tváři a hrozně se styděla, vždycky se zakrývala šátkem. Tu jsme odoperovali a poslední den, když jsme ji viděli mezi pacienty, tak už svou tvář neskrývala," vypráví lékařka.
Ještě počátkem 20. století se noma objevovala i v Evropě, se zlepšováním životních podmínek se ale postupně vytrácela. Vrátila se za druhé světové války, trpěli jí někteří vězni v nacistických koncentračních táborech. Dnes se vyskytuje převážně v chudých regionem podél takzvaného "pásu noma", jenž se táhne napříč Saharou ze západoafrického Senegalu po východoafrickou Etiopii. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že každý rok se tato choroba objeví u 140 tisíc dětí. Bez léčby umírá za pár týdnů na 90 procent nemocných. Noma je ale léčitelná, jen léčba musí přijít včas.
Na každé misi strávila lékařka kolem tří týdnů. V Sokotu byla loni v srpnu, pak letos v únoru a v dubnu. Teď by chtěla zkusit i jinou misi. Do Nigérie by se ale ráda vrátila.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.