Neplodnost muži přijímají velmi těžce, bojí se o ní mluvit

Pro muže je zpráva o neplodnosti srovnatelná s oznámením velmi vážné nemoci. Na rozdíl od žen jsou méně ochotni o ní mluvit, čímž mohou jejich partnerky získat pocit, že nechtějí problém řešit, řekla psycholožka Markéta Rokytová. Neplodnost trápí až čtvrtinu párů. Přibývá příčin ze strany mužů - za posledních 25 let počet spermií u nich klesl o více než 60 procent. Moderními postupy lze získat operačně i jedinou spermii a pár dovést k úspěšnému narození potomka.

Ročně se v ČR narodí díky asistované reprodukci na 5 tisíc dětí. Od prvního českého dítěte "ze zkumavky" z roku 1982 tak v ČR podle ředitele zlínské kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Davida Rumpíka přišlo na svět přinejmenším 45 tisíc dětí. Za neplodnost páru je zodpovědný ze 40 procent muž a ze 40 procent žena, ve 20 procentech párů jde o kombinaci nepříznivých faktorů u obou. "Odhaduje se, že za 15 až 20 let může být až polovina narozených dětí počata uměle," řekl Rumpík.

Podle něj může být problém v řešení neplodnosti i v tom, že zatímco ženy přesně vědí, jaká vyšetření je čekají, muži detaily obvykle neznají. V praxi ale vidí Rumpík velký posun. Ještě před deseti lety se muži bránili myšlence, že by příčina mohla být na jejich straně. Za poslední tři roky se prý nesetkal s tím, že by muž odmítl na vyšetření přijít. Většina také věděla, že se musí provést mikroskopické vyšetření spermatu, tzv. spermiogram, ze kterého se zjistí počet, tvar a pohyblivost spermií, případně i to, že muž žádné spermie v ejakulátu nemá.

Moderní techniky umožnily zavádět do vajíčka i jedinou spermii, tím úspěšnost léčby neplodnosti výrazně stoupla. Další možností je operačně odebrat i nezralou spermii pod mikroskopem z nadvarlete či přímo varlat. Úspěšnost léčby neplodnosti tím výrazně stoupla, při třech léčebných cyklech hrazených ze zdravotního pojištění lze pomoci k vlastnímu dítěti až 95 procentům párů.

"Pokud muž o dítě zájem má, tak dřív nebo později motivaci k vyšetření najde. Od ženy to chce velkou diplomacii, aby se muž necítil k něčemu nucen," zdůraznila psycholožka. S každým krokem, nejen se spermiogramem, by podle ní měli souhlasit oba v páru. Například když má muž špatný spermiogram, neměla by žena automaticky počítat s tím, že partner dá souhlas s darovaným spermatem.

Z lékařského hlediska je sice jednodušší darovaná spermie, z psychologického hlediska jsou darované spermie ale hůře přijatelné než darované vajíčko. V případě darovaného vajíčka se na dítěti totiž podílejí oba - muž je biologickým otcem a žena se ztotožní s tím, že dítě porodila, shrnula psycholožka.